Komentář k zaměření zákona č. 250/2021 Sb a očekávaném vlivu nové úpravy na oblast vyhrazených technických zařízení. Po jednotlivých položkách obsahu se pohybujte pomocí tlačítek níže. |
Rekodifikace oblasti vyhrazených technických zařízení již od července v účinnosti včetně svých nařízení vlády
Mgr. Bc. Lucie Kyselová
30.5.2021
Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), nabude účinnosti 1. července 2022. K jeho funkčnímu použití v praxi bylo nezbytné připravit za poslední rok hned pěti prováděcích předpisů ve formě nařízení vlády. Tento způsob právní úpravy byl zvolen proto, že zákon stanovuje rámec a základní práva a povinnosti v oblasti a ty jsou dále rozváděny a konkretizovány právě podzákonnou formou, která může být pro adresáty více návodná a kazuistická než zákon samotný, protože upravuje již konkrétní druhy vyhrazených technických zařízení a bližší požadavky na jejich provoz a bezpečnost.
Hovoříme-li tedy o připravovaných nařízeních vlády, jedná se konkrétně o nařízení vlády o vyhrazených elektrických zařízeních a požadavcích k zajištění jejich bezpečnosti, nařízení vlády o vyhrazených plynových zařízeních a požadavcích k zajištění jejich bezpečnosti, návrh nařízení vlády o vyhrazených tlakových zařízeních a požadavcích k zajištění jejich bezpečnosti, a návrh nařízení vlády o vyhrazených zdvihacích zařízeních a požadavcích k zajištění jejich bezpečnosti.
Pověřená organizace
Poslední nařízení vlády provádějící zákon je nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků na odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení vyhrazených technických zařízení, které vyšlo dne 21. března 2022 ve Sbírce zákonů, částka 35, a je tedy již platné s účinností od 1. července tohoto roku. Adresáti již tedy vědí, že výše poplatků na úseku vyhrazených technických zařízení se ani po rekodifikaci nezměnila. Jak ostatně uvádí i důvodová zpráva k nařízení vlády, konkrétní řešení převzaté nařízení vlády z překonané vyhlášky č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru, ve znění pozdějších předpisů, spočívá ve výběru pevně stanovených poplatků na odbornou činnost pověřené organizace (tj. Technické inspekce České republiky). Poplatek reprezentuje příspěvek na úhradu nákladů pověřené organizace spojených s výkonem její zákonem dané působnosti.
Zde je tedy jednoznačné, v jaké podobě předpis nabude účinnosti a jaké poplatky budou provozovatelé vyhrazených technických zařízení hradit za úkony Technické inspekce České republiky, která plní roli tzv. pověřené organizace předpokládané zákonem. V souvislosti s účinností nového zákona je nezbytné zdůraznit, že zákon obsahuje pouze horní hranice poplatků a jednotlivé výše poplatků obsahuje až předmětné nařízení vlády.
Nutno připomenout, že činnost Technické inspekce České republiky spočívá v současnosti zejména v podávání odborných a závazných stanovisek o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti stanovené pro taková zařízení.
Dále provádí prohlídky, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení a materiály, použité k jejich zhotovení, splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti těchto zařízení, ve stanovených případech též potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek.
Je také součástí procesu ověřování odborné způsobilosti osob na úseku vyhrazených technických zařízení, včetně udělování příslušných oprávnění. Dále prověřuje odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a uděluje patřičné osvědčení.
Odborná stanoviska Technické inspekce České republiky slouží jako podklad a někdy také jako důkazní prostředek pro kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce a jeho oblastních inspektorátů. Až na míru užití správního řádu, kdy některé činnosti budou řešeny ve větším rozsahu se zásahy tohoto veřejnoprávního předpisu, se rozsah daných činností zásadně neznění.
Zcela novou povinností co do předmětu činnosti Technické inspekce České republiky je vedení dvou evidencí – evidence revizních techniků a evidence oprávnění. Tyto nové činnosti nejsou sami o sobě zpoplatňovány pro veřejnost, protože jejich vedení stanoví zákon bezúplatně. Mají svou veřejnou a neveřejnou část a lze mít za to, že předejdou mnoha snahám o podvodné jednání či neoprávněné podnikání. Od účinnosti zákona budou dostupné ze stránek Technické inspekce České republiky.
Prováděcí nařízení vlády
Obecně lze k průběhu legislativních procesů těchto nařízení vlády konstatovat, že cesta k jejich konečné akceptaci nebyla vůbec jednoduchá a mnozí aktéři občas ve své tvrdošíjnosti zapomínali na skutečnost, že s ohledem na mnohost odborných názorů bylo třeba četných a nejednou nelehkých kompromisů. Veřejnost oprávněně očekává, že spolu s účinností zákona vejdou v účinnost i předmětná nařízení a úprava bude fungovat ve své komplexnosti.
Pro průtahy v rámci legislativního procesu bohužel legisvakance nařízení vlády, tedy období od jejich platnosti do jejich účinnosti, bude velmi krátká – nejvýše v řádu týdnů, a to i přesto, že nebyla ani u jednoho z nařízení vlády nezbytná notifikace u Evropské komise v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí se v této záležitosti přiklonilo ke stanovisku kontaktního místa pro komunikaci s Evropskou komisí ve věcech notifikace předmětné směrnice, které je zřízené při Úřadu pro technickou normalizaci České republiky. Z povahy věci lze mít za to, že právní úprava všech nových nařízení vlády reguluje taková opatření a bližší požadavky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, která jsou nezbytná pro ochranu osob, zejména pracovníků, při používání výrobků, a tato opatření nemají na výrobky vliv.
Pro provozovatele vyhrazených technických zařízení není krátká legisvakance prováděcích předpisů jednoduchá situace a Ministerstvo práce a sociálních věcí si je toho velmi dobře vědomo. Jeho úlohou bude poskytovat spolu s Technickou inspekcí České republiky podporu formou sjednocování postupů a právních souvislostí nové úpravy pro praxi tak, aby usnadnila alespoň touto cestou provozovatelům přechod na novou právní úpravu.
Dne 27. května 2022 prošla nařízení vlády poslední stanovenou pracovní komisí Legislativní rady vlády. Následně bude zpracováno stanovisko Legislativní rady vlády ke každému návrhu, připomínky pracovních komisí budou zapracovány a následně dojde k předložení návrhů vládě k posouzení. Je nezbytné upozornit, že v době odevzdání příspěvku redakci nebyly podrobnosti stanovisek známy, avšak byla zde rámcová představa o jejich znění. Přestože byla tzv. mezirezortní připomínková řízení k jednotlivým návrhům bouřlivá, někdy až se stovkami připomínek, nyní, na úrovni Legislativní rady vlády a následně vlády se nepředpokládá zásadní problém.
Přesto k jednotlivým nařízením vlády je možné uvést zatím jen základní skutečnosti, protože stále probíhá (i když ve své finální fázi) legislativní proces. Vymezení předmětu všech nařízení vlády vychází ze zmocnění v zákoně, konkrétně z ustanovení § 23 zákona č. 250/2021 Sb. Nebudou tedy uživatelům těchto předpisů nikterak cizí, protože již měli možnost seznámit se s tímto rámcem od poloviny minulého roku, kdy byl zákon vložen do Sbírky zákonů a nabyl své platnosti. Co by mohlo být novinkou je snaha v jednotlivých nařízeních vlády definovat některé pojmy jen pro účely jednotlivých nařízení. Pojmosloví v nařízeních vlády je tedy vždy vázáno jen na ten druh vyhrazeného technického zařízení, které je předmětem úpravy nařízení.
Zde je nutno připomenout, že definiční pojmosloví uvedené v zákoně se aplikuje na všechny druhy vyhrazených technických zařízení. Pro adresáty, kteří bedlivě sledovali průběh legislativních procesů nařízení vlády je třeba zvýraznit, že některé původně zamýšlené definice v nařízeních byly nakonec vypuštěny nebo upraveny.
Pokud jde o provádění evropských směrnic, nejvíce je z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), pro svou obecnou povahu. Nařízení vlády musí být také v zásadě souladné se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání
Průřezové je také v návrzích odkazováno na ustanovení § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a to zejména proto, aby byla zdůrazněna povinnost řídit se nejen explicitně vyslovenými povinnostmi uváděnými zákonem a rozváděnými předmětnými nařízeními, ale že se i na tuto problematiku, tj. problematiku vyhrazených technických zařízení, vztahuje povinnost zákoníku práce dodržovat veškeré právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými směsmi a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
Návrhy byly posouzeny jako plně slučitelné s právem Evropské unie.
Plynová zařízení
Zrušením části deváté vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, a vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, zákonem, dojde nezbytnému nahrazení této úpravy nařízením o vyhrazených plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti jaká plynová zařízení se považují za vyhrazená, a jejich zařazení do tříd a skupin, požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených plynových zařízeních, požadavky na zajištění bezpečnosti jejich provozu a požadavky na úroveň bezpečnosti, umístění, provádění montáží a oprav, provozu, kontrol, kontrolních prohlídek, revizí, zkoušek a provozní dokumentace, požadavky kladené na způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená plynová zařízení nebo osob, které vykonávají činnost, montáže, opravy, revize, zkoušky a plnění nádob plyny, a stanoví požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti, a též požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají na vyhrazených plynových zařízeních činnost montáže, opravy, revize, zkoušky, výkonu osoby odpovědné za provoz, obsluhy a kontroly z hlediska předepsané kvalifikace i doby odborné praxe v oboru a požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti. Nařízení vlády odstraní, kromě přežitých ustanovení z hlediska vývoje vědy a techniky, určitou právní nejistotu spojenou s aplikací letitých vyhlášek ČUBP.
Tlaková zařízení
Zrušením části sedmé vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, a vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, zákonem, vyvstala potřeba vytvořit nařízení vlády o vyhrazených tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti. Nařízení vlády upravuje jaká tlaková zařízení se považují za vyhrazená a jejich zařazení do tříd, požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených tlakových zařízeních, pro montáže a bezpečný provoz, umístění, opravy, prohlídky, revize a zkoušky, požadavky kladené na způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených tlakových zařízeních, a též požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti. Při zachování rámce, který je stanoven zákonem bylo třeba zajistit, aby byly dodrženy zásady a principy promítající do nařízení nové poznatky vědy a techniky v oboru technických zařízení a poznatky z prováděné kontrolní, inspekční a revizní činnosti kontrolních orgánů, organizací a revizních techniků. V neposlední řadě byly využity k inspiraci patřičné české technické normy.
Zdvihací zařízení
Zrušením vyhlášky č. 19/1979 Sb., zákonem, došlo k prostoru pro vytvoření nařízení vlády o vyhrazených zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, které reguluje, jaká vyhrazená zdvihací zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a jejich zařazení do tříd, požadavky kladené na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, inspekce, zkoušky a provozní dokumentaci vyhrazených zdvihacích zařízení, včetně požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených zdvihacích zařízeních a bezpečnost jejich provozu, požadavky kladené na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená zdvihací zařízení a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a dalších právnických osob a odborně způsobilých fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených zdvihacích zařízeních, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na těchto zařízeních.
Elektrická zařízení
Nařízení o vyhrazených elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti reguluje jaká vyhrazená elektrická zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a jejich zařazení do tříd, požadavky kladené na bezpečnost provozu, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci vyhrazených elektrických zařízení, a též požadavky kladené na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provádějí montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení, a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a dalších fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních.
Odborná způsobilost v elektrotechnice
Posledním nařízením vlády v rámci rekodifikace problematiky vyhrazených technických zařízeních je nařízení vlády o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice. Z hlediska své působnosti je zajímavé tím, že ač nevybočuje z rámce zákona, upravuje i problematiku nevyhrazených, tj. technických zařízení.
Nařízení vlády upravuje požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím a které provádějí revize na vyhrazených elektrických zařízeních, požadavky kladené na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních právnických osob a odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních podnikajících fyzických osob a zaměstnanců, požadavky na prověřování odborné způsobilosti osob uvedených v písmenu a) a b) a stupně způsobilosti k výkonu činnosti na elektrických zařízeních těchto osob, způsob a obsah zkoušky z odborné způsobilosti a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice, požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na vyhrazených elektrických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montáž, opravy, revize v rozsahu oprávnění podle § 8 odst. 2 zákona vůči příslušnému vyhrazenému technickému zařízení.
---
Závěrem je vhodné zmínit, že všechny záležitosti, které jsou ve výše zmiňovaných nařízeních vlády spojené se vzděláváním a praxí byly konzultovány a odsouhlaseny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a odpovídají představě tohoto resortu a způsobu právní regulace této oblasti.
VTZ profi
VTZ profi