dnes je 2.12.2022

Plyn

Úprava bezpečnosti plynových zařízení platná do konce června 2022. Postupně budeme doplňovat úpravu podle nových nařízení vlády. 
Návrhy jejich znění, jak šly v březnu 2022 do připomínkového řízení sledujte na https://www.vtzprofi.cz/onb/a3n9t

22.6.2022 byly prováděcí předpisy projednány Vládou ČR a schváleny k vydání ve Sbírce zákonů ČR. 

Po jednotlivých položkách obsahu se pohybujte pomocí tlačítek níže. 

Autor komentáře: Ing. Jiří Tilhon, Ph.D., LL.M.

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 191/2022 Sb., o VYHRAZENÝCH TECHNICKÝCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍCH A POŽADAVCÍCH NA ZAJIŠTĚNÍ JEJICH BEZPEČNOSTI

Vláda nařizuje podle § 23 písm. a), b), d) a f) až h) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, (dále jen "zákon"):

K jednotlivým ustanovením tohoto nařízení vlády je vyhotoven komentář, který by měl více zviditelnit změny oproti předchozí právní úpravě, poukázat na některé souvislosti a napomoci větší přehlednosti předpisu sjednocením některých informací. V rámci vypracovaných komentářů byly použity:

  • ustanovení tohoto předpisu (dále jen NV)
  • zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon 250/21)
  • zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen zákon 458/00)
  • nařízení vlády č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách (dále jen NV 91/93)
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (dále jen NV 378/01)
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (dále jen NV 101/05)
  • nařízení vlády č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh (dále jen NV 119/16)
  • nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů (dále jen NV 375/17)
  • vyhláška č. 21/1997 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti (dále jen V 21/79)
  • ČSN 13 0072 Potrubí. Označování potrubí podle provozní tekutiny (dále jen ČSN 13 0072)
  • ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu (dále jen ČSN 38 6405)

§ 1
Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví

a) výčet technických plynových zařízení, která jsou vyhrazená, (dále jen "vyhrazená plynová zařízení") a jejich zařazení do tříd, skupin a podskupin,

b) požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených plynových zařízeních, požadavky na zajištění bezpečnosti jejich provozu a požadavky na úroveň bezpečnosti, umístění, provádění montáží a oprav, provozu, kontrol, kontrolních prohlídek, revizí, zkoušek a provozní dokumentace,

c) požadavky kladené na způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená plynová zařízení nebo osob, které vykonávají montáže, opravy, revize, zkoušky a plnění nádob plyny, a stanoví požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti a

d) požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají na vyhrazených plynových zařízeních montáže, opravy, revize, zkoušky, činnost osoby odpovědné za provoz, obsluhu a kontrolu z hlediska předepsané kvalifikace i doby odborné praxe v oboru a požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti.

Zpracovávaným předpisem EU je druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) plynem jakákoli látka, která je při 1,013 baru a +20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při +50 °C; za plyn se považuje i směs plynů splňující kritéria podle části věty před středníkem,

b) uvedením vyhrazeného plynového zařízení do provozu okamžik, kdy byl zahájen provoz vyhrazeného plynového zařízení,

c) průvodní dokumentací soubor konstrukční, projektové dokumentace a dokumentace pro montáž a opravy vyhrazeného plynového zařízení,

d) zařízením pro vypouštění hasebních plynů beztlaké potrubí s otevřeným koncem,

e) odbornou praxí revizního nebo zkušebního technika činnost při projektování, konstrukci, montáži, opravě a obsluze vyhrazeného plynového zařízení příslušné skupiny,

f) odbornou praxí fyzické osoby pro provádění montáže, oprav a obsluhy vyhrazených plynových zařízení příslušné skupiny činnosti při provádění montáže, oprav a obsluhy vyhrazených plynových zařízení prováděné pod přímým řízením a dohledem osoby s odbornou způsobilostí s osvědčením příslušného rozsahu,

g) zkušebním technikem fyzická osoba s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních,

h) uvolnitelným objemem parametr charakterizující míru nebezpečnosti zařízení s hořlavými plyny v případě jeho havárie.

a) definice je komplexnější oproti definici podle ČSN

b) konkrétněji ustanovení § 18 (NV na mnoha místech působí roztříštěným dojmem, což nepřispívá jeho uchopitelnosti)

c) definice je specifickým vymezením oproti definici podle ustanovení § 2 písm. e) NV 378/01, nicméně s ní není zdánlivě v rozporu; v rozporu je však s nařízeními vlády k uvádění výrobků na trh, v souladu s evropskou legislativou, kde ve vyjmenování obsahu předkládané technické dokumentace není uveden definovaný soubor „konstrukční, projektové dokumentace a dokumentace pro montáž a opravy“, což může vést k  těžce řešitelným neshodám na straně výrobků a zvláště výrobků ze zahraničí- projektová dokumentace je zmíněna jen v § 3 NV 91/93, ale ta se týká celé kotelny, nikoli technického zařízení, jehož dokumentace (kotel na plynná paliva s tepelným výkonem nad 50 kW) je vyjmenována tamtéž v § 4 a to bez jakéhokoli požadavku na takovýto definovaný soubor (i když lze říci, že jednotlivé dokumenty by se za takový neucelený soubor daly prohlásit)

d) je charakteristika nezbytně nutná k správnému pochopení vymezení plynového VTZ ve smyslu ustanovení § 5 písm. h) NV

e) u tohoto ustanovení by pro lepší práci s NV možná mohl být uveden odkaz na přílohu č. 2 k NV, kde je definována praxe pro revizního technika středoškoláka 2 roky a vysokoškoláka 1 rok; pro zkušebního technika, je-li vyučen 3 roky, je-li středoškolák 1 rok a je-li vysokoškolák tak 0,5 roku, přičemž příloha definuje i vystudované obory – takže ne každý může dělat revizního či zkušebního technika

f) z definice sice lze vyrozumět, že fyzická osoba provádějící úkony na plynovém VTZ je smí provádět pod přímým řízením a dohledem oprávněné osoby, ale nedověděli jsme se nic o tom, co je myšleno odbornou praxí, neboť odborná praxe je zpravidla definována činností a dobou jejího provádění pod dohledem

g) NV sice vymezuje pojem zkušebního technika, ale stejně tak mohla vymezit pojem revizního technika, zmíněného pod písm. e) tohoto ustanovení, či dalších odborných osob, aby byla představa kompetentních osob ucelená

h) uvolnitelný objem je zcela novým pojmem, který nebyl uveden ani ve V 21/97, ani v ČSN 38 6405 – blíže viz komentář k § 4

§ 3
Rozdělení plynů

(1) Pro účely tohoto nařízení se plyny rozdělují podle způsobu použití na

a) topný plyn, který se využívá k produkci tepla spalováním pro otop, technologické ohřevy, přípravu teplé vody, přípravu potravin, pro výrobu mechanické práce, pro pohon vozidel a pro výrobu elektrické energie,
b) technický plyn, který je používán k jiným účelům než plyn topný.

(2) Pro účely tohoto nařízení se plyny dále rozdělují podle svých charakteristik na

a) hořlavé, nehořlavé hoření podporující a nehořlavé inertní,
b) dýchatelné, nedýchatelné, toxické, dráždivé, dusivé a žíravé,
c) lehčí nebo těžší než vzduch.

Praktické ustanovení NV, které přehledně uvádí jak fyzikální nebezpečí plynů, tak i jejich zdravotní nebezpečí. Lze než doplnit, že účinek na lidský organismus je trojí:

  • chemický účinek, jež odráží specifickou vlastnost plynu, např. jedovatost plynu – důsledkem bývá otrava
  • fyzikální účinek, jež odráží fyzikální vlastnost plynu – důsledkem bývá např. popálení, poleptání či podráždění
  • biologický účinek, jež odráží biologické působení na organismus – důsledkem bývá vznik alergií, rakoviny, poškození genetického kódu,

§ 4
Uvolnitelný objem

(1) Při stanovení uvolnitelného objemu se vychází z vodního objemu té části vyhrazeného plynového zařízení, ze které se může médium uvolnit v případě narušení jeho celistvosti. Hranici této části obvykle tvoří dva sériově instalované zabezpečovací prvky, odsávač, dmychadlo nebo kompresor. Do objemu zařízení se započítává i objem přívodních potrubí počínaje místem, kde lze průtok plynu zaručeně uzavřít. Pokud je u jednoho vyhrazeného plynového zařízení instalováno více zásobníků na uskladnění plynu, stanovuje se uvolnitelný objem pro zásobník s největším objemem.

Laicky řečeno jde o to, že vnitřní objem nádrže / zásobníku je menší než uvolnitelný objem plynu, neboť plyny jsou v nádržích / zásobnících skladovány za různých tlaků a teplot. Což je třeba brát v úvahu.

(2) Uvolnitelný objem se pro všechny druhy hořlavých plynů vyjadřuje v metrech krychlových zemního plynu za podmínek 1,013 baru a +20 °C. Z vyššího tlaku nebo jiné teploty se provede přepočet stavovou rovnicí ideálního plynu podle vztahu pxV/T=konst. Pro přepočet jiných hořlavých plynů na uvolnitelný objem plynu se používají převody uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

V příloze č. 1 k nařízení vlády jsou uvedeny přepočetní koeficienty pro přepočet jiných než hořlavých plynů na uvolnitelný objem plynu

a) Plynné fáze

Kategorie plynu Koeficient přepočtu
Nízkoenergetické plyny (generátorový, kychtový a podobně) V/4
Středněenergetické plyny (koksárenský plyn, svítiplyn, energetický plyn, degazační plyn, vodní plyn, skládkový plyn, bioplyn, zemní plyn+vzduch a podobně) V/2
Vysoce energetické plyny, zejména směsi kapalného ropného plynu v označení (LPG) a vzduchu, syntetický zemní plyn v označení (SNG), biomethan V × 1
Velmi vysoce energetické plyny, zejména kapalný ropný plyn v označení (LPG) a rafinérské plyny V × 3
Jiné hořlavé plyny - objem se přepočte podle spalného tepla, přičemž pro zemní plyn se uvažuje s hodnotou 40 MJ/m3

b) Kapalné fáze

Kategorie plynu Koeficient přepočtu
Kapalný zemní plyn v označení (LNG) Objem (LNG) × 650
Kapalný ropný plyn v označení (LPG) Objem (LPG) × 750

§ 5
Zařazení vyhrazených plynových zařízení

(1) Vyhrazená plynová zařízení se zařazují jako zařízení pro

a) výrobu a úpravu plynů do skupiny A,
b) skladování plynů do skupiny B,
c) plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny do skupiny C,
d) zkapalňování a odpařování plynů do skupiny D,
e) zvyšování a snižování tlaku plynů do skupiny E,
f) rozvod plynů do skupiny F,
g) spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách do skupiny G,
h) vypouštění hasebních plynů do skupiny H.

Oproti plynovým VTZ podle V 21/79 Sb., jsou v novém pojetí definovány navíc:

c) zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny
g) včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách
h) vypouštění hasebních plynů (zde s uplatněním charakteristiky uvedené v ustanovení § 2 písm. d), že se jedná o beztlaké potrubí s otevřeným koncem).

Nové definování plynových VTZ se tak zároveň odklonilo od ČSN 38 6405.

Navíc jsou výše uvedená zařízení rozdělena do skupin, které jsou specifikou mezi ostatními VTZ, které jsou zařazeny pouze do tříd. Do tříd jsou plynová VTZ zařazena až v ustanovení § 6, kde jsou však plynová VTZ vyjmenována konkrétně, nikoli ve spojení se skupinami. V komentáři k § 6 jsou plynová VTZ definována jak podle skupin, tak podle tříd.  

(2) Vyhrazenými plynovými zařízeními nejsou

a) výrobní zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt s výjimkou plynového hospodářství čistíren odpadních vod,
b) zařízení chemických výrob, kde plyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty,
c) stavební objekty pro skladování tlakových nádob k dopravě plynů, skříně pro umístění tlakových stanic, jednotlivé tlakové nádoby k dopravě plynů, nádoby na plyny s vodním objemem do 0,22 litru, nádoby na plyny používané jako části strojů, například vstřikovací a spouštěcí lahve spalovacích motorů, jestliže jsou stále spojeny se zdrojem tlaku, lahve pracující jako odlučovače oleje, hydraulické akumulátory, nádoby na zkapalněné plyny s kritickou teplotou nižší než -10 °C, například kapalný vzduch, kapalný kyslík a nádoby na plyny s kritickou teplotou vyšší než -10 °C, ale nižší než +70 °C, dopravované v cisternách v kapalném stavu hluboko ochlazené, například oxid uhličitý nebo ethen,
d) vzorkovací a kalibrační lahve do objemu 3 litry pro laboratorní účely, pro které platí právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
e) zařízení, která jsou součástí samostatných pracovních strojů nebo přístrojů, anebo samostatné přenosné hasicí přístroje,
f) samostatně pracující kompresory, které nejsou trvale napojeny na dlouhodobě provozované potrubí plynů, vývěvy, samostatně pracující lahvové regulátory a regulační zařízení, která jsou součástí jiné skupiny plynového zařízení,
g) rozvody médií pro měřicí a regulační techniku,
h) zařízení pro přepouštění plynů v rámci jednoho pracoviště,
i) klimatizační zařízení,
j) vzduchotechnické systémy, odtahy spalin a spalinové cesty,
k) samostatně pracující hořáky na plynná paliva do 10 kW v uzavřeném prostoru, ve volném prostoru bez omezení, zejména laboratorní, sklářské kahany, svářecí a pájecí soupravy, a venkovní a campingové vybavení,
l) zařízení, v nichž se plyny spotřebovávají jiným způsobem než spalováním, zejména zařízení procesu syntézy při výrobě čpavku, etanolu,
m) rozvody vzduchu do provozního přetlaku 16 barů,
n) palivové nádrže a plynové motory dopravních prostředků.

Vyhláška č. 21/79 Sb., neobsahovala negativní vymezení plynových VTZ. Uživatel je současnou úpravou lépe informován k rozhodování, zda jeho konkrétní technické zařízení spadá či nespadá do definice plynových VTZ. V případě pochybností, zda např. jím provozovaný „samostatně pracující kompresor“ (viz písm. f)) je či není „trvale napojen na dlouhodobě provozované potrubí …“mu pomůže revizní technik. Obdobně je toto zařízení charakterizováno i v ČSN 38 6405, která platí již několik desítek let, takže odborníci jsou schopni věcně správně posoudit dané zařízení.

(3) Pokud vyhrazené plynové zařízení svým charakterem a technickými hodnotami splňuje podmínky pro zařazení do několika skupin, je pro zařazení rozhodující základní technologická funkce vyhrazeného plynového zařízení. V průvodní dokumentaci vyhrazeného plynového zařízení musí být zároveň vždy určena hranice mezi zařazením vyhrazeného plynového zařízení do jednotlivých skupin.

Požadavek o uvedení hranice mezi zařazením do skupin v provozní dokumentaci může přinést několik problémů. Odhlédneme-li od skutečnosti, že zpětně výrobce nelze k takovému určení přinutit, vyvstává zde problém u zařízení vyrobených zvláště v zahraničí. Výrobce není seznámen s českou specifickou právní úpravou a nelze očekávat, že by ji akceptoval. Jistým východiskem pochopitelně je, že ve spolupráci s revizním technikem či odbornou osobou provádějící montáž dojde k definování této hranice zařazení, ale pak bude informace součástí provozní dokumentace a bude obsažena v místním provozním řádu – viz komentář k § 14 odst. 3.

§ 6
Zařazení vyhrazených plynových zařízení do tříd

(1) Vyhrazenými plynovými zařízeními I. třídy jsou

a) zařízení pro plnění tlakových nádob topnými plyny,
b) zařízení pro plnění tlakových nádob technickými plyny hořlavými, toxickými a žíravými s tlakem vyšším než 4 bary, acetylenem a ostatními plyny s tlakem 20 barů a vyšším,
c) zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel,
d) kompresorové stanice hořlavých plynů obsahujících kyslík s provozním tlakem vyšším než 0,05 baru, zejména hutní plyny,
e) kompresorové stanice hořlavých, toxických a žíravých plynů s tlakem nad 4 bary, kompresorové stanice ostatních plynů s tlakem 20 barů a více,
f) regulační stanice s tlakem vyšším než 4 bary,
g) zařízení pro rozvod topných plynů s tlakem vyšším než 4 bary,
h) zařízení pro rozvod technických plynů hořlavých, toxických a žíravých s tlakem vyšším než 4 bary, zařízení pro rozvod acetylenu s tlakem od 0,2 baru, zařízení pro rozvod plynů ostatních s tlakem 20 barů a vyšším,
i) zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem vyšším než 3,5 MW,
j) zařízení pro výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem vyšším než 100 m3 x h-1,
k) zařízení na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem vyšším než 1 500 m3 x h-1,
l) zařízení pro spotřebu plynu spalováním ve veřejných budovách s prostorem pro shromažďování nejméně 200 osob se součtem jmenovitých výkonů plynových spotřebičů 1 MW a více v jedné stavbě,
m) zařízení pro skladování toxických a žíravých plynů s objemem vyšším než 5 m3,
n) zařízení pro skladování inertních plynů s tlakem vyšším než 40 barů,
o) zařízení pro skladování hořlavých plynů s uvolnitelným objemem v plynné fázi vyšším než 5 000 m3, pro kapalný

1. ropný plyn v označení LPG vyšším než 20 000 m3,
2. zemní plyn v označení LNG vyšším než 50 000 m3.

Níže uvedená tabulka slučuje soupis plynových VTZ podle skupin a tříd. Nicméně v komentáři k § 7 je uveden seznam plynových VTZ podle podskupin tak, jak je mají na svém oprávnění či osvědčení  odborné osoby.

Zařazení do skupin a tříd
skp. tř. druh VTZP – zařízení
A pro výrobu a úpravu plynů
I - zařízení pro výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem vyšším než 100 m3 × h-1
I - zařízení na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem vyšším než 1 500 m3 × h-1
B pro skladování plynů
- zařízení pro skladování toxických a žíravých plynů s objemem vyšším než 5 m3
-zařízení pro skladování inertních plynů s tlakem vyšším než 40 barů

- zařízení pro skladování hořlavých plynů s uvolnitelným objemem v plynné fázi vyšším než 5 000 m3, pro kapalný

  1. ropný plyn v označení LPG vyšším než 20 000 m3,

  2. zemní plyn v označení LNG vyšším než 50 000 m3

C

pro plnění nádob plyny
tlakové stanice
zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny

- zařízení pro plnění tlakových nádob topnými plyny
- zařízení pro plnění tlakových nádob technickými plyny hořlavými, toxickými a žíravými s tlakem vyšším než 4 bary, acetylenem a ostatními plyny s tlakem 20 barů a vyšším
- zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel
D pro zkapalňování a odpařování plynů
E pro zvyšování a snižování tlaku plynů
I - kompresorové stanice hořlavých plynů obsahujících kyslík s provozním tlakem vyšším než 0,05 baru, zejména hutní plyny
I - kompresorové stanice hořlavých, toxických a žíravých plynů s tlakem nad 4 bary, kompresorové stanice ostatních plynů s tlakem 20 barů a více
I - regulační stanice s tlakem vyšším než 4 bary
F pro rozvod plynů
I - zařízení pro rozvod topných plynů s tlakem vyšším než 4 bary
I - zařízení pro rozvod technických plynů hořlavých, toxických a žíravých s tlakem vyšším než 4 bary, zařízení pro rozvod acetylenu s tlakem od 0,2 baru, zařízení pro rozvod plynů ostatních s tlakem 20 barů a vyšším
G

pro spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách

I - zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem vyšším než 3,5 MW
I - zařízení pro spotřebu plynu spalováním ve veřejných budovách s prostorem pro shromažďování nejméně 200 osob se součtem jmenovitých výkonů plynových spotřebičů 1 MW a více v jedné stavbě
H vypouštění hasebních plynů

(2) Ostatní vyhrazená plynová zařízení, která nejsou uvedena v odstavci 1, se zařazují do II. třídy.

§ 7
Požadavky na odbornou způsobilost revizního a zkušebního technika a ověřování jejich odborné způsobilosti

Požadavky na odbornou praxi a vzdělání žadatele o vydání osvědčení revizního a zkušebního technika o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních podle zákona stanoví příloha č. 2 k tomuto nařízení

Dříve, než lze přistoupit k přiblížení přílohy č. 2 je důležité připomenout několik ustanovení zákona č. 250/2021 Sb.:

§ 7: montáž, opravy, revize a zkoušky VTZ a plnění nádob na plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou držitelem oprávnění a tuto činnost vykonávají prostřednictvím odborně způsobilé fyzické osoby – podnikající fyzická osoba může být odborně způsobilou fyzickou osobou (vlastní jak oprávnění, tak osvědčení).

§ 11 definuje předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob pro provádění

  • revizí, zkoušek VTZ
  • montáže a oprav plynových VTZ
  • obsluhy parních a kapalinových kotlů

kterými jsou:

  • dosažení věku 18 let
  • plná svéprávnost
  • odborné vzdělání v oboru a stupni (pro plynová VTZ viz příloha 2 k tomuto nařízení vlády)
  • odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání (pro plynová VTZ viz příloha 2 k tomuto nařízení vlády)
  • osvědčení

Příloha 2 k tomuto nařízení vlády – nejkratší doba praxe

Činnost na zařízení Minimální stupeň vzdělání Odborná praxe
Obsluha základní odborný zácvik
Montáže a opravy vyučen nebo rekvalifikován v oboru mechanik plynových zařízení praxe je součástí výuky, další zácvik se nevyžaduje
vyučen v technickém oboru nebo úplné střední odborné strojního, elektrotechnického, stavebního nebo chemického směru nebo vysokoškolské technického směru 1 rok
vyučen nebo úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání jiného než technického směru 2 roky
Revize

úplné střední odborné strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru s maturitní zkouškou z oborů

21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství,

23 Strojírenství a strojírenská výroba,

26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika,

28 Technická chemie a chemie silikátů,

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie,

37 Doprava a spoje,

39 Speciální a interdisciplinární obory

1 rok
vyučen - osvědčení pro montáže a opravy příslušné podskupiny 1 rok
Zkoušky vyučen - osvědčení pro montáže a opravy příslušné podskupiny 3 roky
úplné střední odborné strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru 1 rok
vysokoškolské vzdělání strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru 0,5 roku

Příloha definuje i požadavky na obsluhu, která ve smyslu zákona č. 250/2021 Sb., není odborně způsobilou osobou a její školení zajišťuje provozovatel technického zařízení – blíže komentář k § 12.

Tento komentář začal ustanovením zákona č. 250/2021 Sb., který požaduje vydání oprávnění právnické osobě či podnikající fyzické osobě a osvědčení fyzické osobě. Provozovatel si musí vždy nechat osvědčení předložit, aby si ověřil, že odborně způsobilá osoba smí provádět příslušnou činnost na jeho konkrétním plynovém VTZ. V komentáři k § 6 byly sloučeny přehledy definovaných plynových VTZ s definovanými plynovými VTZ zařazenými do tříd. Kromě tohoto členění je na oprávněních a osvědčeních oprávněných osob další členění, nyní na tzv. podskupiny, které je uvedeno v příloze 3 k tomuto nařízení vlády.

Skupiny a podskupiny uvedené jako rozsah na oprávněních a osvědčeních odborných osob
A 1 Zařízení pro výrobu a úpravu plynných paliv
A 2 Zařízení pro výrobu a úpravu technických plynů
B Zařízení pro skladování plynů
C 1 Zařízení pro plnění nádob plyny a tlakové stanice na plynná paliva
C 2 Zařízení pro plnění nádob plyny a tlakové stanice na technické plyny
C 3 Plnění a čerpání nádrží vozidel plyny
C 4 Plnění tlakových nádob k dopravě plynů (platí pouze pro oprávnění k plnění tlakových nádob na plyny)
D Zařízení pro zkapalňování a odpařování plynů
E 1 Kompresorové stanice
E 2 Regulační stanice plynu
F 1 Plynovody v budovách na plynná paliva, kromě propanu, butanu a jejich směsí
F 2 Průmyslové plynovody na plynná paliva, kromě propanu, butanu a jejich směsí
F 3 NTL, STL plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu na zemní plyn
F 4 VTL plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu na zemní plyn
F 5 NTL, STL a VTL plynovody na propan, butan a jejich směsi
F 6 Rozvody technických plynů
G 1 Spotřebiče s výkonem pod 50 kW na plynná paliva včetně spotřebičů na vytápění nebytových prostor, mimo pecí a průmyslových tepelných zařízení
G 2 Kotle s výkonem 50 kW a více na plynná paliva
G 3 Pece a průmyslová tepelná zařízení bez omezení výkonu a spotřebiče na vytápění nebytových prostor s výkonem 50 kW a více, popřípadě jiné typy spotřebičů neuvedené ve skupině G1, G2 nebo G4
G 4 Stabilní plynové motory ve strojovnách, kotelnách
H Zařízení pro vypouštění hasebních plynů

§ 8
Činnosti zajišťované revizním technikem

(1) Revizní technik provádí revize, zkoušky a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených plynových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Revizní technik vyhotovuje zprávu o revizi nebo záznam o zkoušce.

Oprávnění revizního technika nalezneme na jeho osvědčení – viz příloha 3 k tomuto nařízení vlády nebo komentář k § 7.
Požadavky na zkoušky jsou uvedeny v § 17.
Požadavky na provádění revizí jsou obsahem § 18 pro výchozí revize a § 20 pro provozní revize, požadavky na obsah zprávy o revizi jsou uvedeny v příloze 5 k tomuto nařízení vlády.

(2) Revizní technik samostatně provádí montáž za účelem provedení zkoušek a měření na zařízení pro rozvod plynů do 0,05 baru včetně a u spotřebičů s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW.

Jestliže musí mít oprávněné osoby na svých oprávněních či osvědčeních uvedeno oprávnění k montáži, pro v tomto ustanovení uvedených plynových VTZ to neplatí a k jejich montáži za účelem provedení zkoušek postačuje oprávnění k revizi.

(3) Revizní technik zpracovává nebo ověřuje a potvrzuje svým podpisem písemný technologický postup revize nebo zkoušky v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních podle zákona.

Písemný technologický postup je standardním požadavkem ČSN 38 6405. Jeho realizace v praxi nebyla prováděna pro všechna plynová VTZ, což však toto NV vylučuje, neboť neuvádí žádné výjimky. Takže i na zkouška karmy či plynového spotřebiče bude muset mít vyhotoven technologický postup. Což může přinést s sebou provozovatelům jisté problémy, nebudou-li vhodně plánovat provedení revizí – viz komentáře k § 17 odst. 3 a 4 (zkoušky), k § 18 odst. 3 a 4 (výchozí revize), a § 20 odst. 2 a 3 (provozní revize).

(4) Revizní technik navrhuje na základě výsledku revize opatření k odstranění zjištěných nedostatků, včetně termínu odstranění, a také navrhuje okamžité odstavení vyhrazeného plynového zařízení z provozu v případě, že zařízení bezprostředně ohrožuje život, zdraví a bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí.

Návrh odstranění nedostatků je součástí revizní zprávy (viz příloha č. 5). Uvádí se také závažnost zjištěného nedostatku či závady z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu zařízení s odkazem na porušený bezpečnostní předpis

§ 9
Vedení evidence o zkouškách a revizích

(1) Právnická a podnikající fyzická osoba oprávněná k montáži, opravám, revizím nebo zkouškám vyhrazeného plynového zařízení, nikoli pro vlastní potřebu, je povinna vést evidenci o jí provedených zkouškách a revizích. Tuto evidenci je povinna uchovávat nejméně po dobu 10 let.

Zákonodárce zavazuje oprávněnou osobu k vedené přehledu, u jakého subjektu vykonala jakou činnost a tento přehled = evidenci uchovávat "standardní" dobu (i výrovce technického zařízení uchovává dokumentaci k tomuto zařízení po dobu 10 let, např. viz NV 119/16 § 4 odst. 4) – termíny různých předpisů se tak sjednocují a dostávají logický řád.

(2) Evidence podle odstavce 1 obsahuje

a) pořadové číslo zprávy o revizi nebo zkoušce, popřípadě záznamu o zkoušce,
b) datum vystavení výše uvedených dokumentů,
c) označení skupiny a umístění posuzovaného vyhrazeného plynového zařízení,
d) kopie dokumentů souvisejících se zkouškou nebo revizí.

Zákonodárce vedení požadované evidence logicky sjednocuje co do obsahu. Lze očekávat, že v záhlaví takové evidence úkonů bude název či jméno subjektu, u kterého byly úkony na konkrétním plynovém VTZ provedeny, ačkoli to NV vysloveně neukládá.

§ 10
Činnosti zajišťované zkušebním technikem

(1) Zkušební technik smí provádět a vyhodnocovat zkoušky vyhrazených plynových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na základě výsledku zkoušky může doporučit zkoušené vyhrazené plynové zařízení k uvedení do provozu.

Oprávnění zkušebního technika nalezneme na jeho osvědčení – viz příloha 3 k NV nebo komentář k § 7 (zdůrazněme zde výjimku podle § 8 odst. 2).

Požadavky na zkoušky jsou uvedeny v § 17.

(2) Zkušební technik provádí samostatně zkoušky nebo montáž vyhrazeného plynového zařízení za účelem provedení tlakových zkoušek na zařízení pro rozvod plynů do 0,05 baru včetně a dále u zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW; u ostatních zařízení i jiných skupin je provádění a vyhodnocování tlakových zkoušek zkušebním technikem podmíněno dosažením znalostí a odborné způsobilosti v souladu s požadavky výrobců těchto zařízení, zejména zkoušky hořáků spotřebičů, kompresorů, regulačních zařízení, nebo s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

NV v ustanovení zdůrazňuje, že zkušební technik může provádět zkoušky u plynových VTZ podle § 8 odst. 2, pro ostatní musí být držitelem oprávnění výrobce daného plynového VTZ. Jak se bude ustanovení realizovat v případě plynového VTZ vyrobeného zahraničním výrobcem NV nespecifikuje. Což provozovatele staví do nevýhodné pozice, kdy bude s důvěrou akceptovat nabízenou službu a teprve inspekční orgán mu dá najevo, zda to bylo správně.

(3) Zkušební technik zpracovává písemný technologický postup zkoušky nebo záznam o zkoušce v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zatímco NV uvádí obsah revizní zprávy či obsah záznamu o kontrole (přílohy 5 a 6 NV), záznam o provedení zkoušky není definován. Což lze vnímat jako jistou nedůslednost zákonodárce. Jestliže obsahovou stránku provedení revize či kontroly vnímáme jako jisté ujištění provozovatele o komplexnosti provedené služby, zde toto ujištění chybí.

§ 11
Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob pro montáže a opravy

(1) Osobou odborně způsobilou k samostatnému provádění montáží a oprav vyhrazených plynových zařízení je fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k montáži a opravám a absolvovala zaškolení v rozsahu stanoveném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na charakter práce.

Plně platí komentář k § 7.

(2) Absolvování zaškolení se týká i opakovaných zkoušek odborné způsobilosti, včetně prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních.

Na tomto místě připomeňme ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 250/2021, že osvědčení má platnost 5 let ode dne jeho udělení.

(3) Absolvování zaškolení v případě opakovaných zkoušek odborné způsobilosti lze splnit i systémem průběžného vzdělávání v rámci odborného plynárenského vzdělávání, organizovaného příslušným autorizovaným společenstvem registrovaným u Hospodářské komory České republiky.

Je dobré vědět, že Hospodářská komora ČR aktivně vstupuje do procesu udržování odborné úrovně oprávněných osob a přebírá tak svoji spoluodpovědnost za bezpečnost provozu plynových VTZ v oblasti montáží a oprav.

(4) Zaměstnanci, kteří nemají odbornou způsobilost podle odstavce 1, smějí provádět montážní práce jen pod dohledem zaměstnanců, kteří tuto odbornou způsobilost mají.

Lze odkázat na přílohu 2 k tomuto nařízení vlády, kde je stanovena doba praxe pro osoby provádějící montáže a opravy – viz komentář k § 7.

§ 12
Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob k obsluze a kontrolám

(1) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona se nevyžaduje pro kontroly vyhrazených plynových zařízení a pro jejich obsluhu.

Nařízení vlády tímto ustanovením stvrzuje, že obsluha plynového VTZ, či osoba provádějící kontrolu plynového VTZ není odborně způsobilou osobou ve smyslu zákona č. 250/2021 Sb.

(2) Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení před určením osoby k obsluze a kontrolám zajistí její seznámení včetně ověření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souvisejících s vyhrazeným plynovým zařízením.

Obsluha či osoba provádějící kontrolu plynového VTZ je stanovená provozovatelem plynového VTZ (zaměstnavatelem) a je jím školená ve smyslu ustanovení zákoníku práce (§ 103 odst. 2 a 3).

(3) Jde-li o provádění kontroly nikoli pro vlastní potřebu provozovatele vyhrazeného plynového zařízení, považuje se za odborně způsobilou osobu

a) revizní technik,
b) zkušební technik, nebo
c) osoba s platným osvědčením k montáži a opravám vyhrazeného plynového zařízení s příslušným rozsahem k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních.

Nemá-li provozovatel stanovenu vlastní osobu k provádění kontrol plynového VTZ, musí si požadované úkony zajistit dodavatelsky, a to odbornou osobou. Ta o tom musí vést patřičné záznamy ve smyslu ustanovení § 21 odst. 4 a přílohy 6 k NV.

(4) Za pověření k provádění kontrol podle odstavce 3 se považuje objednávka kontroly provozovatelem kontrolovaného vyhrazeného plynového zařízení.

Zákonodárce objednání služby kontroly nezatěžuje nutností vyhotovení smlouvy, postačuje pouhá objednávka se specifikací úkonu kontroly.

(5) Odborně způsobilou osobou k obsluze vyhrazeného plynového zařízení podle zákona je fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, řádně zaškolená u provozovatele daného vyhrazeného plynového zařízení. Osnovu zaškolení a délku odborné praxe určí provozovatel vyhrazeného plynového zařízení ve spolupráci s revizním technikem, a to s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy vyhrazeného plynového zařízení.

Jakkoli je text ustanovení zmatečný, jen zdůrazňuje několik aspektů:

  • jakkoli je obsluha laická ve smyslu zákona č. 250/2021 Sb. (viz komentář k § 12 odst. 2), je ve smyslu přílohy 2 k NV považována za odbornou osobu
  • obsluha je provozovatelem školena (viz § 12 odst. 2) ve spolupráci s revizním technikem
  • ověření znalostí obsluhy provádí revizní technik – viz § 12 odst. 6.

(6) Odborně způsobilá osoba k obsluze vyhrazeného plynového zařízení absolvuje pravidelné ověření znalostí v rozsahu vykonávaných činností při obsluze. Ověřování znalostí obsluhy vyhrazeného plynového zařízení provádí revizní technik s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních pro danou skupinu a podskupinu vyhrazených plynových zařízení podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Ověřování znalostí obsluhy se provádí u vyhrazených plynových zařízení I. třídy nejméně jedenkrát za 3 roky, u vyhrazených plynových zařízení II. třídy nejméně jedenkrát za 5 let. O výsledku ověření znalostí obsluhy musí být učiněn písemný záznam.

K ustanovení pouze zdůrazněme, že provozovatel o školení musí vést záznam a součástí takového školení je i ověření znalostí. Zákonodárce nestanoví, že by provozovatel měl vystavovat jakési samostatné osvědčení pro obsluhu plynového VTZ s podpisem revizního technika. Takováto praxe by byla nad rámec požadavku předpisu.

(7) V případě změny na vyhrazeném plynovém zařízení, která má vliv na provozní požadavky, případně na provozní bezpečnost, je nutno provést bezodkladně doplnění a ověření znalostí obsluhy bez ohledu na lhůty uvedené v odstavci 6.

Logický požadavek předpisu zohledňující 3 až 5letou periodu přezkoušení obsluhy, kdy se na provozovaném plynovém VTZ může stát událost ovlivňující provozní požadavky či mající vliv na bezpečnost provozu, a je potřebné obsluhu informovat o specifických požadavcích na další bezpečný provoz.

(8) Ověřování znalostí revizním technikem se nepožadují pro obsluhu vyhrazeného plynového zařízení vykonávající činnosti na zařízení pro rozvod plynů s tlakem nepřesahujícím 0,05 baru a se spotřebiči s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW, s výjimkou průmyslových tepelných zařízení, a pro manipulaci s plnicí koncovkou. Manipulace s plnicí koncovkou při plnění plynů do dopravních prostředků se nepovažuje za obsluhu vyhrazeného plynového zařízení, ale za činnost prováděnou poučeným uživatelem.

Zákonodárce opět zdůrazňuje skupiny nejméně nebezpečných plynových VTZ a přidává další, pro kterou manipulaci s ní nepovažuje za obsluhu. Lze si jen postesknout, že členění plynových VTZ a přístupu k nim je tak složitě rozprostřeno do několika ustanovení (§ 5, § 6, § 12 odst. 2, § 12 odst. 8, příloha 3 k nařízení vlády).

§ 13
Montáže a opravy vyhrazených plynových zařízení

(1) Při provádění montáží a oprav vyhrazeného plynového zařízení musí být dodržovány právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a případné specifické požadavky výrobce na způsobilost osob provádějících montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení. Za montáž se považuje rovněž servis.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž a opravu vyhrazeného plynového zařízení zajišťuje

a) průvodní dokumentaci v českém jazyce v souladu s požadavky na kompletnost a rozsah, stanovenými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
b) provedení příslušných revizí a zkoušek,
c) provedení revizí v případě oprav, pokud to stanoví jiné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
d) podklady pro zpracování provozní dokumentace v českém jazyce,
e) provedení prohlídky za účelem ověření kompletnosti, neporušenosti a bezpečnosti vyhrazeného plynového zařízení bezprostředně před jeho uvedením do provozu,
f) zaškolení osob provádějících obsluhu vyhrazeného plynového zařízení v souladu s požadavky výrobců jednotlivých částí vyhrazeného plynového zařízení.

Ustanovení potvrzuje, že provedení montáže či opravu plynového VTZ je plně v kompetenci odborné osoby, že provozovatel do tohoto procesu nijak nezasahuje. Jedinou jeho povinností je zajistit stanovení obsluhy zařízení, která bude v rámci montáže či opravy zaškolena.

(3) Doklady předá právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení provozovateli tohoto zařízení spolu s podklady pro zpracování místního provozního řádu.

Ustanovení dává provozovateli jistotu, že mu oprávněná osoba musí předat dokumentaci k plynovému VTZ a s ní i podklady pro zpracování místního provozního řádu – viz komentář k § 14 odst. 3.

(4) K dokončené montáži nebo opravě vyhrazeného plynového zařízení právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení vede a uchovává průvodní technickou dokumentaci nejméně po dobu 10 let v rozsahu stanoveném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

NV zdůrazňuje, že průvodní dokumentace předaná provozovateli není jedinou průvodní dokumentací. Další musí mít uschovánu i oprávněná osoba. To zajišťuje možnost získání podkladů pro vyhotovení místního provozního předpisu i následným provozovatelem, který by s plynovým VTZ nepřevzal od předchozího provozovatele průvodní dokumentaci.

(5) U montáže a opravy vyhrazeného plynového zařízení, kde hrozí riziko úniku hořlavého, toxického nebo žíravého plynu, vypracuje právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení technologický postup prací, pokud právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nestanoví jinak.

NV stanovuje logický požadavek, který má významně zvýšit bezpečnost práce a ochranu zdraví a života pracovníků, ale i ochranu materiálových hodnot a životního prostředí.

(6) Provádí-li se montáž nebo oprava na již provozovaném vyhrazeném plynovém zařízení, poskytne provozovatel právnické nebo podnikající fyzické osobě provádějící montáž a opravy vyhrazených plynových zařízení dokumentaci o zařízení pro přípravu technologického postupu, provedení montáže a opravy a pro případné doplnění a úpravy této dokumentace.

Aby mohly být realizovány všechny navazující kroky montáže či opravy plynového VTZ, musí dojít ke spolupráci s provozovatelem. Provedené úkony je potřebné zaznamenat do dokumentace zařízení, aby zůstal zachován přehled, aby se stanovily některé další specifické úkony obsluhy k bezpečnému provozu zařízení.

§ 14
Požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených plynových zařízení

(1) Vyhrazené plynové zařízení lze provozovat až po provedení všech předepsaných revizí a zkoušek, prokazujících, že jeho technický stav je v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

NV zdůrazňuje okamžik převzetí plynového VTZ do podmínek provozu provozovatelem. Před provozováním musí dojít k instalaci zařízení (montáž) - § 13, zkoušce - § 17 a provedení výchozí revize - § 18.

(2) Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení je po dobu jeho provozu povinen zajistit bezpečný a spolehlivý provoz zařízení tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, majetku nebo životního prostředí, a provádění všech činností na vyhrazeném plynovém zařízení v rozsahu a termínech stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

NV shrnuje podmínky bezpečného provozu, kterými jsou stanovení a vyškolení obsluhy - § 12, stanovení odpovědné osoby za bezpečný provoz - §14 odst. 3 písm. a), stanovení harmonogramu revizí a kontrol - § 22, provádění kontrol - § 21 revizí - § 20 a zkoušek - § 17.

(3) Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení

a) při uvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozu jmenuje osobu odpovědnou za provoz tohoto zařízení a zajistí její zaškolení s ověřením znalostí,

b) zajistí do jednoho měsíce od uvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozu vypracování místního provozního řádu v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zpracovaného pro konkrétní místní podmínky; místní provozní řád se nemusí vypracovat pro odběrná plynová zařízení pro rozvod plynu ke spotřebičům o jednotlivém tepelném výkonu nižším než 50 kW,

c) vede a uchovává předepsanou průvodní technickou dokumentaci, provozní dokumentaci a evidenci vyhrazeného plynového zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

d) vede o provozu vyhrazeného plynového zařízení provozní deník, který obsahuje záznamy v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; provozní deník se nevede pro odběrná plynová zařízení pro rozvod plynu ke spotřebičům o jednotlivém tepelném výkonu nižším než 50 kW, s výjimkou kotelen,

e) zajistí provádění provozních revizí a kontrol vyhrazeného plynového zařízení ve lhůtách stanovených tímto nařízením,

f) uchovává provozní deník nejméně po dobu 10 let od provedení posledního záznamu,

g) uchovává doklady o provedené kontrole vyhrazeného plynového zařízení, o pravidelném servisu, údržbě a provedené provozní revizi po dobu 10 let; doklady o zkouškách provedených po dokončené montáži nebo rekonstrukci zařízení a výchozí revizi je nutno uchovat po celou dobu provozu zařízení,

h) zajistí, aby montáž a opravu, revize a zkoušku vyhrazených plynových zařízení vykonávaly jen právnické a podnikající fyzické osoby s oprávněním pro danou činnost podle zákona a obsluhu vyhrazených plynových zařízení jen odborně způsobilé fyzické osoby,

i) zajistí, aby ve stanovených případech zkoušky, revize, opravy, montáže a kontroly vyhrazeného plynového zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé, a ve stanovených případech jsou též držiteli osvědčení podle zákona,

j) zajistí realizaci nápravných opatření a odstranění závad stanovených revizemi nebo orgány státní správy na vyhrazených plynových zařízeních v průběhu jejich provozu,

k) zjišťuje, analyzuje a vyhodnocuje příčiny havárií a dalších závažných událostí, k nimž došlo na vyhrazeném plynovém zařízení, a provádí nápravná a preventivní opatření.

K povinnostem provozovatele lze zdůraznit:

  • stanovení obsluhy a osoby odpovědné za bezpečný provoz zařízení a zajištění jejich školení a přezkoušení
  • jednotnou dobu pro uchovávání dokumentace (10 let; tak jako výrobce, tak jako oprávněná osoba),

Vedení provozního deníku, jehož obsah částečně vyplývá z přílohy 6 k NV – viz komentář k § 21 odst. 4; do provozního deníky by se podle ČSN 38 6405 měly zaznamenat:

  • údaje o uvedení zařízení do provozu a jeho odstavení (při opravách, haváriích, poruchách)
  • vzniklých závadách
  • údaje potřebné k posouzení provozu (např. místní provozní řád)
  • výkon kontrol (viz komentář k § 21 odst. 2 a § 22 odst. 2 a komentář k § 14 odst. 4: pokyny pro … (úkony údržby))
  • úkony údržby, opravy a seřízení (pozor na rozdílnost oprávnění k takovým úkonům)
  • provedení zkoušek (zabezpečovací, měřicí, ovládací zařízení apod.)
  • provedení revizí
  • provedení periodických kontrol – viz § 21)
  • vyhotovuje místní provozní řád – viz komentář k § 14 odst. 4
  • vyhotovuje harmonogram kontrol a revizí, podle kterého úkony provádí (NV nevylučuje, že může být součástí místního provozního řádu)
  • analyzuje příčiny nezamýšlených událostí
  • přijímá opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

K uvedeným povinnostem je nutné přihlédnout k dalším aspektům bezpečného provozování plynového VTZ, jak jsou stanoveny v § 15 odst. 3 a § 16.

(4) Místním provozním řádem je předpis, který stanovuje pro místní podmínky zejména postupy pro provoz, kontrolu a údržbu vyhrazeného plynového zařízení a který je zpracován v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Obsahovou stránku místního provozního řádu přibližuje ČSN 38 6405, kterou lze vhodně doplnit o požadavky NV:

  • adresy a telefonní čísla pohotovostní, opravárenské, zdravotnické a protiplynové služby a ohlašovny požáru
  • technické charakteristiky zařízení (viz Návod výrobce), vč. definování hranice mezi zařazením zařízení do skupin (§ 5 odst. 3)
  • popis zařízení a požadavky na jeho umístění (viz Návod výrobce)
  • stručnou charakteristiku plynu (viz § 3 NV, ale i výhřevnost, složení, meze výbušnosti – viz bezpečnostní list)
  • označení dodavatele zařízení a výrobce
  • situační schéma s popisem umístění zařízení
  • schéma plynové části zařízení od hlavního uzávěru, včetně označení (značení v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy – viz čl. 2.2.4 přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb., s použitím ČSN 13 0072, výstražné symboly nebezpečnosti - § 4 odst. 1 nařéízení vlády č. 375/2017 Sb.)
  • stanovení osoby odpovědné za provoz a její oprávnění a povinnosti
  • stanovení obsluhy a její oprávnění a povinnosti
  • vybavení obsluhy osobními ochrannými pracovními prostředky
  • pokyny pro regulaci, měření, ovládání
  • pokyny pro přezkoušení funkce zařízení
  • pokyny pro odvzdušnění a způsob kontroly
  • pokyny pro odplynění a způsob kontroly
  • pokyny pro hledání netěsností se stanovením lhůt (nebo odkaz na harmonogram kontrol a revizí)
  • pokyny pro kontrolu ovzduší vč. lhůt (nebo odkaz na harmonogram kontrol a revizí)
  • pokyny pro uvádění zařízení do provozu, vč. způsobu obsluhy a počtu pracovníků obsluhy
  • pokyny pro provoz
  • pokyny pro odstavení z provozu
  • pokyny pro případ poruchy, havárie a požáru
  • termíny provádění kontrol, revizí, plánovaných oprav a čistění (nejsou-li samostatně jako harmonogram kontrol a revizí)
  • zásady první pomoci (otravy, popáleniny, omrzliny, úraz elektrickým proudem) – dle charakteristik používaného plynu a zařízení
  • další požadavky nutné k zajištění pro bezpečnost a spolehlivost provozu dle specifik provozovaného zařízení a prostoru provozování, jeho vybavení jiným technickým zařízením, přenášeným vnějším vlivům apod.

§ 15
Další požadavky na bezpečnost provozu vyhrazeného plynového zařízení

(1) Právnická a podnikající fyzická osoba je povinna vyhrazená plynová zařízení instalovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s požadavky výrobců nebo dovozců.

Jak bylo zdůrazněno v komentáři k § 13 odst. 2, montáž je plně v kompetenci oprávněné osoby a provozovatel nemá žádné povinnosti (vyjma zajištění stanovení obsluhy a jejího vyškolení.

(2) Osobu odpovědnou za provoz vyhrazeného plynového zařízení určí provozovatel tohoto plynového zařízení, který odpovídá za její seznámení s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro příslušné zařízení.

Stanovení odborně způsobilé osoby provozovatelem je základním organizačním prvkem, stanovením osoby, která bude dohlížet na výkon činnosti obsluhy, a která bude prosazovat zájem a povinnosti provozovatele k bezpečnému a spolehlivému provozu zařízení.

 

(3) Právnická a podnikající fyzická osoba je povinna při montáži a provozování vyhrazeného plynového zařízení zejména zajistit, aby

a) dokumentace předávaná výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného plynového zařízení obsahovala údaje nezbytné pro posouzení stavu plynového zařízení při revizích, zkouškách, montážích a opravách, včetně výkresové dokumentace sloužící ke zpracování technologických postupů revizí a zkoušek, stanovení způsobu obsluhy a zpracování místního provozního řádu a jiných provozních dokumentů zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

b) prostory, v nichž se skladují nebo upravují toxické, výbušné, hořlavé nebo hoření podporující plyny, a prostory, v nichž se s těmito látkami zachází, byly vybaveny pevnými svítidly odpovídajícími protokolu o určení vnějších vlivů a na vstupu a přístupových cestách byly označeny bezpečnostními tabulkami nebo značkami v souladu s požadavky jiných právních předpisů,

c) jednotlivé části vyhrazeného plynového zařízení byly vodivě propojeny a chráněny proti účinkům atmosférické, statické elektřiny a atmosférickým vlivům, není-li jiným předpisem stanoveno jinak,

d) materiály použité při konstrukci a stavbě vyhrazeného plynového zařízení odpovídaly provozním podmínkám a vlastnostem plynů, s nimiž přijdou do styku; jejich vhodnost musí být doložena atestem nebo prohlášením o shodě,

e) stavem vyhrazeného plynového zařízení byla zajištěna jeho pevnost a těsnost a zařízení bylo chráněno proti účinkům koroze, pokud je zhotoveno z materiálu, který není odolný proti korozi,

f) v prostorech, kde je provozováno vyhrazené plynové zařízení, bylo zajištěno odpovídající větrání s ohledem na charakter zařízení, používanou technologii a plyn,

g) vyhrazené plynové zařízení bylo podle potřeby opatřeno měřením tlaku a množství plynu,

h) při skladování plynů byla stanovena a dodržována ochranná pásma, v nichž je zakázaná manipulace s otevřeným ohněm a uskladňování hořlavých a hoření podporujících látek,

i) zařízení plnírny bylo umístěno v samostatných přízemních budovách, při plnění nádob plyny těžšími než vzduch nesmí být tyto prostory podsklepeny a nesmí být propojeny podzemními prostorami s jinými objekty,

j) hlavní uzávěr na přívodu plynu byl umístěn na snadno přístupném a označeném místě přednostně vně objektu,

k) jednotlivé úseky rozvodu plynů byly uzavíratelné s ohledem na jejich funkci v provozu a každý úsek, s výjimkou rozvodů v bytových jednotkách, měl možnost bezpečného odvzdušnění a odplynění do volného prostoru,

l) rozvody plynu při průchodu stavebními konstrukcemi a další podmínky vedení byly v souladu s požadavky právních a technických předpisů k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu,

m) rozvody plynů nebyly vedeny výtahovými šachtami a jako průchozí v zemi pod objekty; jejich uzávěry musí být snadno přístupné a ovladatelné a musí být chráněny proti neoprávněné manipulaci,

n) rozvody podle druhu dopravovaných plynů byly označeny bezpečnostním označením, a to zejména v místech, kde by mohly být zaměněny s rozvody jiného média,

o) zplodiny spalování byly odvedeny tak, aby neohrožovaly život, bezpečnost a zdraví osob, majetek nebo životní prostředí,

p) u zařízení, kde se pracuje s toxickými, dráždivými, dusivými nebo žíravými plyny, byla zabezpečena dýchací technika,

q) nádoby na plyn byly při plnění bezpečně zajištěny proti převržení a aby připojení nádoby na plnicí zařízení bylo provedeno tak, aby byla zaručena těsnost spojení mezi připojovacím potrubím a uzavíracím ventilem nádoby.

Vedle povinností provozovatele stanovených v ustanovení § 14 odst. 3 jsou zde stanoveny další aspekty bezpečného provozování plynového VTZ, které jsou následně doplněny § 16.

§ 16
V souladu s požadavky na bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení podle zákona je zakázáno plnit nádoby,

a) u nichž prošla lhůta periodické zkoušky,
b) které nemají předepsané značení, popřípadě je značení nečitelné,
c) které mají poškozený povrch, patky, ventily, výstroj nebo izolaci,
d) které nemají předepsanou výstroj,
e) které jsou určeny pro acetylén, jestliže nemají označení porézní hmoty, nebo
f) u nichž poklesl obsah látky, ve které je acetylén rozpuštěný pod stanovenou mez.

Uvedené aspekty, společně s aspekty uvedenými v § 15 odst. 3 a povinnostmi provozovatele uvedené v § 14 odst. 3 dávají poměrně jasný přehled požadavků na bezpečné a spolehlivé provozování plynových VTZ.

§ 17
Požadavky na zkoušku vyhrazeného plynového zařízení

(1) Zkouškou vyhrazeného plynového zařízení se po dokončení montáže nebo rekonstrukce zjišťuje, zda jeho stav odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

NV se opět vrací na počátek všeho, na proces instalace – montáže a zkoušky k ověření, že montážní práce byly provedeny řádně a stav zařízení odpovídá požadavkům předpisů

(2) Zkoušku vyhrazeného plynového zařízení zajistí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montáž nebo rekonstrukci zařízení. Osoba podle věty první určí fyzickou osobu, která zkoušku řídí a odpovídá za vypracování písemné zprávy o průběhu a výsledku zkoušky. Osoba podle věty první dále písemně oznámí pověřené organizaci alespoň 15 dnů předem místo a čas provádění zkoušky vyhrazených plynových zařízení I. třídy podle tohoto nařízení. Zařízení I. třídy může montážní organizace odevzdat odběrateli jen po úspěšné zkoušce zařízení potvrzené pověřenou organizací, která následně vydá odborné stanovisko.

NV definuje, že provádění zkoušky je plně v kompetenci oprávněné osoby, mimo působnost provozovatele. Provozovatel není povinen ani oznámit pověřené organizaci, že bude provozovat plynové VTZ I. třídy. Tuto povinnost má oprávněná osoba. Provozovatel by však měl vědět, že zařízení patří do I. třídy a že k jeho provozování dostane dva doklady. Výchozí revizní zprávu a potvrzení pověřené organizace (TIČRu).

(3) Před zahájením zkoušky revizní nebo zkušební technik vypracuje písemný technologický postup zkoušky, který obsahuje zejména

a) rozsah zkoušky,
b) popis prováděných úkonů, včetně použití příslušné měřicí techniky,
c) nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění zkoušky,
d) podmínky, za kterých je shledána zkouška úspěšnou.

Jak bylo uvedeno v komentáři k § 8 odst. 2, jde o standardní požadavek, který je z pohledu provozovatele blíže rozebrán u požadavků na provedení revizí, tj. § 18 odst. 3 a § 20 odst. 2

(4) Pro vyhrazená plynová zařízení stejné podskupiny lze zpracovat typový technologický postup zkoušky. Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu zkoušky na předmětném vyhrazeném plynovém zařízení.

Jak bylo uvedeno v komentáři k § 8 odst. 2, jde o standardní požadavek, který je z pohledu provozovatele blíže rozebrán u požadavků na provedení revizí, tj. § 18 odst. 4 a § 20 odst. 3.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící zkoušku před zahájením zkoušky zajistí

a) vymezení a zřetelné označení nebezpečného prostoru,

b) aby se v nebezpečném prostoru nezdržovaly v průběhu zkoušky nepovolané osoby,

c) aby se osoby pověřené prováděním zkoušky zdržovaly v průběhu zkoušky na bezpečném místě stanoveném technologickým postupem,

d) aby ovládací zařízení, která se v průběhu zkoušky používají, byla umístěna na bezpečném místě,

e) aby připojovací potrubí a tlakové nádoby potřebné k provedení zkoušky byly předem vyzkoušeny na stanovený zkušební tlak v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

f) aby byla zajištěna správnost měřicích přístrojů podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

K ustanovení lze než zdůraznit, že provozovatel v této části zkoušky nemá žádné povinnosti, nemůže nic zanedbat. Vše je plně v kompetenci příslušné odborné osoby.

(6) Jestliže zkouška vyhrazeného plynového zařízení nebyla úspěšná, je po odstranění zjištěných závad opakována.

Právní předpis nespecifikuje, kdo je odpovědný za odstranění zjištěných závad. Slušelo by se podotknout, že je to oprávněná osoba, provádějící montáž nebo opravu, po které vždy následuje zkouška. A je odvoditelné, že to bude provozovatel v případě, že si zkoušku objedná v případě pochybností nad bezpečným provozem zařízení, kdy si vlastní péčí zajistí opravu u odborné osoby.

(7) Doba platnosti zkoušky je 6 měsíců, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak.

Platnost zkoušky může být rozhodující v případě uvedení zařízení do provozu, protože po montáž a zkoušce musí revizní technik provést výchozí revizi. A to musí být stihnuto do 6 měsíců od vykonání zkoušky.

§ 18
Požadavky na výchozí revize vyhrazených plynových zařízení

(1) Způsobilost vyhrazeného plynového zařízení k bezpečnému provozu se ověřuje a prokazuje výchozí revizí.

(2) Výchozí revizi vyhrazeného plynového zařízení zajistí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montáž nebo rekonstrukci tohoto zařízení. Výchozí revize se provádí před uvedením vyhrazeného plynového zařízení do provozu. Zpráva o výsledku výchozí revize je nedílnou součástí dodávky vyhrazeného plynového zařízení. Vyhrazené plynové zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu, které jsou uvedeny ve zprávě o revizi. Při výchozí revizi revizní technik nehodnotí plnění požadavků požární ochrany.

NV definuje podmínky provádění výchozí revize, zdůrazňuje, že musí být provedena po montáži či revizi zařízení a že ji zajištuje osoba montáž či rekonstrukci zařízení provádějící. Provozovatel zařízení tak nemá žádné povinnosti, nemůže nic zanedbat.

(3) Výchozí revize se provádí na základě písemného technologického postupu, zpracovaného revizním technikem, který ji bude provádět. Pokud je technologický postup zpracován jinou osobou, ověří ho provádějící revizní technik svým podpisem.

Výchozí revizi provádí revizní technik dle jím zpracovaného či odsouhlaseného písemného technologického postupu. Což může v praxi přinést jisté časové problémy a prodlení (viz následující komentář). Z ustanovení vyplývá, že písemný postup může být vyhotoven pouze v elektronické podobě. Jen, je-li vyhotoven jinou osobou, musí být ve formátu, který může výchozí revizi provádějící technik podepsat.

(4) Technologický postup výchozí revize obsahuje zejména

a) rozsah revize,
b) popis prováděných úkonů,
c) nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění revize.

Má-li technologický postup obsahovat i písemné informace k zajištění bezpečného provádění revize, musí jednoznačně akceptovat místní podmínky u provozovatele. Technologický postup tak není nějaké univerzálně použitelný postup a bude muset vzniknout teprve na místě. Až když se revizní technik seznámí s podmínkami prostředí, s vnějšími vlivy působícími za zařízení, až když stavoví vlivy, kterými zařízení může ovlivnit okolní prostředí a jeho prvky, až budou stanovena všechna rizika. Což je o čase, o prostředcích pro záznam požadovaných informací.

(5) Pro vyhrazená plynová zařízení stejné podskupiny lze zpracovat typový technologický postup výchozí revize. Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu výchozí revize na předmětném vyhrazeném plynovém zařízení.

Na tomto místě připomeňme přílohu 3 k NV a přehled podskupin na oprávněních a osvědčeních oprávněných osob – viz komentář k § 7.

(6) Při výchozí revizi se prověří zejména

a) úplnost a správnost průvodní dokumentace vyhrazeného plynového zařízení,

b) zda byly na vyhrazeném plynovém zařízení provedeny předepsané zkoušky, stejně jako správnost a úplnost dokladů o zkouškách,

c) zda vyhrazené plynové zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požadavkům bezpečnosti práce na provoz vyhrazených plynových zařízení,

d) zda je vyhrazené plynové zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními,

e) výsledky případných dílčích kontrol a zkoušek prováděných v průběhu montáže a kvalita montážních prací, zejména kvalita provedení montáže závitových, přírubových a dalších druhů spojů potrubí, kvalita způsobu upevnění vyhrazeného plynového zařízení k stavebním kontrukcím,

f) zda byly montážní práce provedeny osobami s předepsanou odbornou způsobilostí,

g) doklady o vhodnosti a kvalitě použitých trubních materiálů, armatur a dalších kompletačních prvků,

h) u vyhrazeného plynového zařízení pro spalování plynu dostatečný přívod spalovacího vzduchu s ohledem na charakter vyhrazeného plynového zařízení, použitou technologii a druh plynu,

i) zda byly podle příslušných právních předpisů provedeny revize i na vyhrazených elektrických, tlakových nebo zdvihacích zařízeních a zda byly provedeny revize spalinových cest, vztahující se k revidovanému vyhrazenému plynovému zařízení,

j) jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu požadované technologickým postupem.

Je dobře, že NV uvádí rozsah výchozí revize. Mnohokrát v praxi zaměstnavatel / provozovatel narazil na skutečnost, že objednaný odborník vykonal práci, o které byl zaměstnavatel přesvědčen, že byla provedena bezchybně, že splňovala všechny náležitosti. A to jen proto, že ji provedla odborná osoba, že neměl, jak zkontrolovat, zda byly provedeny všechny předepsané úkony.

§ 19
Požadavky na provoz zařízení

(1) Způsobilost provozovaného vyhrazeného plynového zařízení k dalšímu bezpečnému provozu se ověřuje a prokazuje kontrolou a provozní revizí, které jsou vykonávány v rozsahu stanoveném tímto nařízením. Kontrola vyhrazeného plynového zařízení se provádí nejméně jedenkrát ročně. Provozní revize vyhrazeného plynového zařízení se provádí nejméně jedenkrát za 3 roky. Pro plynárenská zařízení držitelů licence na přepravu plynu nebo distribuci plynu podle jiného právního předpisu platí lhůty uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení s výjimkou případů, na něž se vztahuje § 21 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb.

Zákonodárce trochu nepřehledně, jen v rámci textu, definuje základní termíny periodických úkonů na plynových VTZ:

  • kontroly 1× ročně
  • provozní revize 1× 3 roky (požadavky jsou uvedeny v § 20 a následující tohoto NV).

K tomu v § 21 odst. 2 zdůrazňuje, že o těchto úkonech musí být proveden záznam.

Plynárenským zařízením se ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) bod 8 zákona č. 458/2000 Sb., rozumí zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu.

(2) Povinnost provádění kontrol a provozních revizí se nevztahuje na vyhrazené plynové zařízení, které je v užívání uživatelů bytů a vlastníků bytů a rodinných domů.

S ohledem na četnost výbuchů plynu ve veřejném sektoru je s podivem, že zákonodárce nevyžaduje provádění alespoň ročních kontrol. Přitom bytová družstva či majitelé plynových spotřebičů jsou na tuto praxi zvyklí. Zvlášť, mají-li pojistnou smlouvu, kdy provádění takových kontrol vyžaduje pojišťovna. NV tak svým ustanovením umožňuje vznik zbytečných třecích ploch mezi majiteli bytů, SVJ / bytovými družstvy a pojišťovnami.

§ 20
Provozní revize

(1) Na vyhrazených plynových zařízeních, která jsou v provozu, provozovatelé zajistí provádění provozních revizí. Provozní revize se provádějí zejména po skončení zkušebního provozu, po zásazích do vyhrazeného plynového zařízení nebo změně jeho instalačních podmínek, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení vyhrazeného plynového zařízení z provozu, zejména z důvodu požáru, výbuchu, havárie nebo po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců.

NV vymezuje situace, kdy musí být provozní revize provedena. Jinými slovy, při naplnění těchto charakteristik se provádí provozní revize, nikoli výchozí revize.

(2) Provozní revize se provádí na základě písemného technologického postupu zpracovaného revizním technikem, který ji bude provádět. Pokud je technologický postup zpracován jinou osobou, ověří jej revizní technik provádějící revizi a opatří svým podpisem. Technologický postup revize obsahuje zejména

a) rozsah revize,
b) popis prováděných úkonů,
c) nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění revize,
d) požadavky na zajištění podmínek pro provedení revize ze strany provozovatele, jsou-li vyžadovány, například odstavení zařízení, odplynění, provedení měření, přítomnost odborných pracovníků, s respektováním místních provozních podmínek.

Vedle poznámek k ustanovením § 18 odst. 3 a 4 (technologický postup výchozí revize) je zde důležitá náležitost, která se netýkala výchozích revizí. Revizní technik stanovuje podmínky provozovateli, činnosti, které musí provést či zajistit dříve, než revizní technik provede provozní revizi. Provozovatel by tak měl revizního technika kontaktovat s jistým předstihem, aby nebyl překvapen, že revizi je možné provést až po nějakých úkonech provozovatele a tak s určitým časovým odstupem.

(3) Pro vyhrazená plynová zařízení stejné podskupiny lze zpracovat typový technologický postup revize. Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu provozní revize na předmětném vyhrazeném plynovém zařízení.

Zpracování typového technologického postupu neznamená, že revizní technik navštíví provozovatele, prohlédne si zařízení a prostředí jeho umístění, aby vyhodnotil všechna potřebná rizika, která musí zohlednit v technologickém postupu. A s přihlédnutím k předchozímu ustanovení, může provozovateli sdělit požadavky pro provedení provozní revize, tj. úkony, které provozovatel musí přednostně provést s tím, že teprve poté přijde provést provozní revizi. S ohledem na ustanovení § 20 odst. 5 o provedení revize do konce měsíce, ve kterém uplyne lhůta, to může být kritickým faktorem

(4) Při provozní revizi se podle charakteru vyhrazeného plynového zařízení prověří zejména

a) změny stavu vyhrazeného plynového zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky,
b) dokumentace o provedených revizích, kontrolách a zkouškách zařízení během jeho provozu,
c) úplnost a správnost provozní a průvodní technické dokumentace,
d) funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů,
e) funkce odtahových systémů, dostatečnost větrání, přívodu vzduchu, odsávání,
f) těsnost vyhrazeného plynového zařízení,
g) celková funkce vyhrazeného plynového zařízení,
h) vybavení pracoviště osobními ochrannými pracovními prostředky, případně podle druhu plynu a charakteru používání dýchací a oživovací technikou,
i) stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení,
j) zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti,
k) jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu požadované technologickým postupem.

Platí komentář k obsahu výchozích revizí. Je dobře, že je provozovatel obeznámen s požadovanými úkony při provozní revizi, které si tak může kontrolovat, aby nabyl jistoty o komplexním provedení revize.

(5) Provozní revize se provede do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne její lhůta, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak.

Jde o velmi kritický faktor s ohledem na již zmíněné povinnosti provozovatele před provedením provozní revize.

(6) Je-li při provozní revizi zjištěno, že vyhrazené plynové zařízení vykazuje závady bránící jeho dalšímu bezpečnému provozu, provede revizní technik provádějící provozní revizi písemný záznam s doporučením odpojení zařízení od zdroje energie nebo tlaku a zajištěním proti nežádoucímu připojení a neprodleně s touto skutečností seznámí osobu odpovědnou za provoz vyhrazeného plynového zařízení, případně vedoucího zaměstnance provozovatele, který provede další nezbytné úkony k zajištění bezpečnosti provozovaného vyhrazeného plynového zařízení.

NV zde nepřímo vybízí provozovatele, aby revizního technika nenechával konat práci osamoceně, aby při výkonu revize byla přítomna obsluha či alespoň zaměstnanec odpovědný za provoz zařízení. Praktický význam pro provozovatele je nedozírný. Obsluha může při výkonu revize získat od revizního technika cenné informace k danému zařízení, jeho konstrukci, chodu či provozování. Informace, které nelze nalézt v návodu výrobce, informace vysloveně odborné či získané praxí revizního technika.

(7) Po provedené provozní revizi vypracuje revizní technik revizní zprávu s údaji uvedenými v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

Zpráva o revizi obsahuje množství údajů, které nebudou v tomto komentáři uvedeny. Jen je vhodné zdůraznit, že revizní zpráva obsahuje časové údaje: datum zahájení a ukončení revize, datum vypracování revize. To jsou údaje umožňující doložení provedení revize orgánům inspekce, které přijdou na kontrolu v „mezidobí“ – revize je provedena, ale provozovatel nemá v ruce doklad o jejím provedení.

§ 21
Kontrola zařízení

(1) Kontrolu vyhrazeného plynového zařízení provádí osoba odborně způsobilá podle § 12 odst. 2 nebo 3.

V § 12 odst. 2 je stanoveno, že osoba k obsluze a kontrole musí být provozovatelem seznámená s předpisy k BOZP a její znalosti mají být ověřeny. V odst. 1 téhož paragrafu je zdůrazněno, že se na tyto osoby nevztahuje ustanovení k osvědčení o odborné způsobilosti. Nicméně, jak je uvedeno v odst. 3 tohoto paragrafu, provádí-li provozovatel tyto činnosti nikoli pro vlastní potřebu, pak se za odborně způsobilou osobu považuje revizní či zkušební technik nebo osoba s platným osvědčením k montáži a opravám plynového VTZ s příslušným rozsahem k činnostem.

(2) Za splnění požadavků na kontrolu zařízení se považuje i pravidelný servis provedený v lhůtách podle § 19 odst. 1 vět druhé a třetí. O úkonu musí být učiněn záznam.

Zákonodárce opět odkazuje na provádění periodických:

  • kontrol 1× ročně
  • provozních revizí 1× 3 roky

s nutností záznamu, který je z logiky věci součástí provozní dokumentace.

(3) Pokud pro skupinu nebo podskupinu vyhrazených plynových zařízení podle § 5 není určen rozsah a předmět kontroly právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, při kontrole zařízení se ověří zejména

a) stav vyhrazeného plynového zařízení a jeho jednotlivých částí, zda nejsou viditelně poškozeny, opotřebeny nebo zkorodovány tak, že by tím byla snížena bezpečnost provozu vyhrazeného plynového zařízení,
b) stav, ovladatelnost všech uzávěrů plynu a označení hlavních uzávěrů plynu,
c) zda vyhrazené plynové zařízení a pracoviště, na kterém je vyhrazené plynové zařízení umístěno, je vybaveno předepsanými bezpečnostními značkami,
d) přístupnost vyhrazeného plynového zařízení z hlediska obsluhy,
e) těsnost vyhrazeného plynového zařízení,
f) působení vnějších vlivů a provozních okolností na vyhrazené plynové zařízení, zejména větrání nebo odsávání,
g) stav rozvodu plynu za hlavním uzávěrem plynu, včetně osazených regulátorů, plynoměrů a ostatních zařízení,
h) přístupnost, umístění, označení a ovladatelnost uzávěru regulačních a měřicích zařízení,
i) větrání prostor, instalačních kanálů a instalačních podlaží, osvětlení a těsnost plynovodních prostupů, a to z hlediska požadavků bezpečnosti práce při provozu vyhrazených technických zařízení.

Zákonodárce uvádí uživatele předpisu – provozovatele plynového VTZ do nejistot, neboť jako provozovatel netuší, jaké předpisy má zákonodárce na mysli, a to ani v okamžiku nabytí NV platnosti a účinnosti. Přitom je potřeba zdůraznit, že jde o definování kontrol, které provádí provozovatelem vyškolená (laická) obsluha. Nezjistí-li si provozovatel v rámci montáže a výchozí revize vhodné informace, nemůže dostatečně naplnit toto ustanovení předpisu. Možný výčet kontrol uvádí komentář k § 22 odst. 2.

(4) Po provedené kontrole vypracuje oprávněná osoba bez zbytečného odkladu záznam o kontrole s údaji uvedenými v příloze č. 6 k tomuto nařízení. Kontrola musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve které uplyne její lhůta, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak. Kontroly se lhůtou 3 měsíce nebo kratší musí být provedeny nejpozději v poslední den lhůty. Byly-li zjištěny při kontrole závažné nedostatky ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz, musí být odstraněny bez zbytečného odkladu po vyhotovení záznamu o kontrole.

Opět by bylo možné zopakovat předchozí komentář. NV a ani ČSN 38 6405 nestanovují provedení kontroly v periodě 1x 3 měsíce. Častější kontrola je jen ta, která je provedena před zahájením práce, před provedením zamýšleného úkonu, či kontrola ad hoc (kontrola při podezření na únik apod.).

Ve smyslu přílohy 6 k NV se provádí záznam o provedené kontrole do provozního deníku zařízení či samostatném písemném dokumentu, přičemž záznam musí obsahovat:

  • datum provedení
  • rozsah kontrolovaného plynového VTZ (v případě provozního deníku může být uvedeno na titulní straně)
  • zjištěné závady a nedostatky, návrh termínu a způsobu jejich odstranění (může být uvedeno v poznámce)
  • jméno / jména a příjmení kontrolující osoby; je-li prováděna dodavatelsky tak i její identifikační číslo (bylo-li přiděleno), název právnické či podnikající fyzické osoby a její sídlo / adresu místa podnikání, evidenční číslo oprávnění
  • podpis kontrolující osoby.

§ 22
Harmonogram revizí a kontrol

(1) Harmonogram revizí a kontrol vypracovává provozovatel na období 6 let a jeho obsahem jsou konkrétní termíny provedení revizí a kontrol u všech provozovaných vyhrazených plynových zařízení, včetně uvedení konkrétních termínů provedení revizí a kontrol.

Ustanovení se zdá být trochu nešťastné, ale zřejmě je stanoveno s ohledem na lhůty provozních revizí plynárenských zařízení (1x 6 let podle přílohy. 4 k NV). Pro provozovatele ostatních plynových VTZ však předpokládá dvojí uvedení provozní revize a šestero uvedení ročních kontrol. Na což nejsou SW programy připravené (sledují provedení úkonu, vyhodnocení oproti plánu a vyplánování následujícího – jednoho termínu daného úkonu). Z jednoduchého excelovského přehledu – malé tabulky, se tak zřejmě stane mnohastránkový dokument.

(2) Pro stanovení termínů revizí a kontrol se při zpracování harmonogramu podle odstavce 1 vychází z požadavků právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zákonodárce provozovatele nechává v jisté nejistotě, které právní a ostatní předpisy má na mysli, co se má zohlednit. Popravdě, zákonodárce stanovuje, že revize plynových VTZ se provádí 1x za 3 roky a kontrola 1x za rok. To odpovídá i ustanovení NV 378/01. Provozovatel má ještě průvodní dokumentaci výrobce, kde mohou být termíny údržby uvedeny též. Zákonodárce neříká, že by provozovatel měl ještě navíc vyhledávat jiné termíny uvedené v jiných předpisech. A tak zůstává utajeno, zda respektovat ustanovení čl. ČSN 38 6405. Tato norma pod pojmem kontrola rozumí:

  • kontrola odvzdušnění (vytlačení vzduchu plynem) nebo odplynění (vytlačení plynu vzduchem či inertním plynem) u hořlavých plynů
  • kontrola ovzduší přístrojem
  • před započetím montážních prací
  • po jakémkoli zásahu do zařízení či při podezření na únik plynu
  • před vstupem do šachet a nevětratelných prostor a vždy při podezření na netěsnost
  • preventivní kontrola u zařízení v obestavěných prostorách nejméně 1× za měsíc
  • u zařízení s výkonem do 50 kW 1× 1 rok
  • únik spalin z odtahu a spotřebičů, kontrola podtlaku ve spotřebiči či kontrola tahu 1× 1 rok
  • zjišťování netěsností pěnotvorným roztokem / přístrojem nejméně 1× za rok.

(3) Provozovatel harmonogram průběžně vyhodnocuje a aktualizuje.

Je vhodné zdůraznit, že když zaměstnavatel v rámci rozvoje své činnosti získá do provozování novou technologii, např. tlakovou stanici, je vhodné stanovit lhůty kontrol častější, než stanovuje technická norma. Jednak potřebuje mít jistotu bezchybného provozu zařízení, jednak potřebuje dosáhnout praktických návyků a dovedností obsluhy, vč. vnímání odpovědnosti za prováděné úkony. Je-li chod zařízení bezchybný a provádění obsluhy bezproblémové, lze přikročit k postupnému snižování četnosti kontrol, až k úrovni předpisem stanovených period. Postup lze i otočit ve smyslu: dojde-li k pochybením technického charakteru či lidského faktoru, je možné přikročit na určité období k častějším kontrolám.

§ 23
Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.


1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Přílohy k nařízení vlády viz plné znění - k dispozici mj. na tomto portále.

Přístup k tomuto obsahu mají jen předplatitelé modulu:
VTZ profi

nebo přihlásit.

Nahrávám...
Nahrávám...