dnes je 27.5.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění bezpečnosti provozu plynových zařízení - spotřebiče na plynná paliva

29.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.25.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění bezpečnosti provozu plynových zařízení - spotřebiče na plynná paliva

Ing. Anna Vágnerová

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE UPRAVUJÍCÍ ODPOVĚDNOST ZA ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PROVOZU PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ - SPOTŘEBIČE NA PLYNNÁ PALIVA

Zaměstnavatel ........................ (název organizace, sídlo, IČ)

Zastoupený ............................(jméno, funkce)

Odpovědnost za to, že provoz plynových zařízení - spotřebičů na plynná paliva provozovaných v rámci organizace ................................................ (uvést název, případně organizační složku) bude pravidelně provozován, kontrolován a revidován v souladu s právními předpisy1), původní dokumentací výrobců2), místními provozními a bezpečnostními předpisy3) a v souladu s požadavky obsaženými v příslušné technické normě4), přenáším v souladu s Pracovním a Organizačním řádem ze dne ........... na ................ (jméno a funkce). 

Aniž by byly dotčeny Vaše základní povinnosti dané § 302 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, případně pravomocí vyplývající z Organizačního řádu ze dne ....................... a Pracovního řádu...............ze dne, stanovuji: 

A) rozsah pravomocí spojených s touto odpovědností takto: 

1. Vyžadovat od zaměstnance pověřeného úkoly v prevenci rizik5), informace o platných místních provozních a bezpečnostních předpisech. 

2. Ustanovit jednoho, případně více revizních techniků plynových zařízení6), případně revize plynových zařízení zajišťovat dodavatelským způsobem7)

3. Ustanovit jednoho, případně více pracovníků, zodpovědných za provoz plynových zařízení a určit rozsah povinností ve vlastním organizačním statutu. 

4. Ustanovit příslušný počet pracovníků pověřených obsluhou plynového zařízení s příslušnou kvalifikací.8) 

5. Vyžadovat na vedoucích výrobních - provozních úseků součinnost nutnou k provádění pravidelných revizí a kontrol plynových zařízení, a to: 

  1. zpřístupnění průvodní dokumentace9) plynových zařízení podléhající pravidelným revizím a provozní dokumentace10)
  2. vyžádání doprovodu odborně způsobilým zaměstnancem11), pověřeným obsluhou plynových zařízení, 

6. Vyžadovat na vedoucích výrobních - provozních úseků, součinnost nutnou při provádění pravidelných kontrol a odstraňování zjištěných závad při revizích a kontrolách.

7. Z titulu funkce být neopominutelným účastníkem při tvorbě smluv, jejichž předmětem je montáž, oprava nebo údržba kotlů a zařízení, nebo zajištění periodických revizí. 

8. Z titulu zastávané funkce vstupovat za účelem kontroly: 

  1. do obchodního vztahu, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo údržba plynových zařízení12).
  2. do obchodního vztahu při dodavatelské činnosti revizí a kontrol plynových zařízení dle uzavřené smlouvy13)

9. Z titulu zastávané funkce: 

  1. být neopominutelným účastníkem při přípravě smluv o kontrolní činnosti14) k provádění revizí a kontrol plynových zařízení15) dodavatelským způsobem, 
  2. být neopominutelným účastníkem při přejímce dodávek děl, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo revize plynových zařízení. 

B) rozsah povinností spojených touto odpovědností takto: 

1. Ve spolupráci s vedoucími výrobních - provozních úseků vypracovat plány periodických revizí a kontrol plynových zařízení na období 6 let16)

2. Zajistit, aby kontrolní a revizní záznamy byly vedeny a uchovávány po stanovenou dobu a byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízení pracovní činnost i dozorovým a kontrolním orgánům17)

3. Kontrolovat plnění plánu revizí a kontrol podle bodu 1, a jejich výsledky, spolu s návrhy opatření, předkládat vedení organizace. 

4. Provádět průběžnou kontrolu odstraňování závad zjištěných při periodických nebo mimořádných revizích a kontrolách plynových zařízení. Výsledky kontrol předkládat vedení organizace. 

6. Průběžně s prováděním revizí a kontrol plynových zařízení a odstraňování zjištěných závad předkládat vedení organizace návrhy na zlepšení bezpečného a hospodárného provozu.

V ............... dne........................

Vypracoval:...............................

Schválil:...........................

Tento předpis se v plném rozsahu vztahuje na:

  • průmyslové pece

  • lokální spotřebiče provozované v podnikatelské činnosti. 

  • plynové kotle (kotelny)

Komentář:

Rozvoj plynových zařízení předpokládá i zvyšování nároků na jejich bezpečnost, a to již při výrobě, montáži, zkoušení, stejně tak i při provozu. Proto jsou stanoveny základní požadavky vyjadřující rizika a směry prevence u plynových zařízení, a to nařízením vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a souborem dalších platných předpisů.

ZÁKLADNÍ POJMY 

Druhy a složení plynů: 

Zemní plyn (naftový), je přírodní plyn doprovázející ropná ložiska nebo se vyskytuje v samostatných ložiscích Je bezbarvý, bez zápachu, lehčí než vzduch. Není jedovatý, ale pro výbušnost a nezapáchavost je nutno odorizovat, tj. dodávat umělý zápach. Zemní plyn obsahuje 88 - 95 %obj. metanu, zbytek je CO2, N2 a další uhlovodíky. 

Propan a butan řadíme mezi zkapalněné uhlovodíkové plyny. Jsou to směsi uhlovodíků získaných při zpracování ropy nebo dehtu. Jako kapalina se uchovávají a přepravují jen pod tlakem v kovových tlakových nádobách. Jsou bezbarvé, snadno těkající, specifického zápachu, dále jsou hořlavé a výbušné, těžší než vzduch a mají z uvedených plynů nejvyšší výhřevnost. 

Svítiplyn, je vyráběn tlakovým zplyňováním uhlí nebo štěpením zemního plynu. Je lehčí než vzduch, obsahuje jedovatý oxid uhelnatý. Složení a vlastnosti svítiplynu jsou proměnlivé podle způsobu výroby. 

Degazační plyn (zemní plyn karbonský), je plyn získávaný z ložisek černého uhlí ostravsko-karvinských dolů v rámci zvýšení bezpečnosti důlní činnosti. 

Bioplyn (kalový plyn), vzniká působením bakterií na organickou hmotu v čistírnách odpadních vod, skládkách odpadu a speciálních výrobnách. 

Termíny a definice: 

Plynová zařízení - zařízení pro výrobu a úpravu plynů, skladování plynů, plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvod plynů a spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách, vypouštění hasebních plynů.

Plyn - látka, která je při 1,013 baru a 20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při teplotě 50 °C.

Kontrola plynového zařízení - posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá technickým požadavkům, požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany.

Revize plynového zařízení - celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, zkouškou, popř. i měřením, zjišťuje bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho části a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost pracovníků pověřených obsluhou.

Místní provozní řád - soubor technicko - organizačních opatření včetně bezpečnostních zásad k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu.

Obsluha - pracovní činnost zajišťující běžný provoz zařízení (např. uvádění do provozu).

Pracovník obsluhy (obsluhovatel) - pracovník určený provozovatelem zařízení k obsluze, který zodpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz zařízení. 

Oprava - zásah do zařízení již postaveného a provozovaného, při kterém dochází k demontáži funkčních částí a který může vést ke změně technických hodnot vzhledem k původnímu stavu a ovlivnit bezpečnost provozu zařízení. 

Montáž - sestavení zařízení do technologického celku z jednotlivých dílů zařízení podle technické dokumentace včetně provedení zkoušky zařízení a výchozí revize. 

Vyhrazená plynová zařízení jsou dle NV č. 191/2022 Sb. rozdělena do těchto kategorií:

Zařízení:

A. pro výrobu a úpravu plynů

B. pro skladování plynů

C. plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny

D. pro zkapalňování a odpařování plynů

E. pro zvyšování a snižování tlaku plynů

F. pro rozvod plynů

G. pro spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách,

H. pro vypouštění hasebních plynů

Tento vnitřní předpis řeší problematiku skupiny G - pro spotřebu plynu spalováním 

Spotřebiče na plynná paliva 

Spotřebiče na plynná paliva jsou zařízení, ve kterých se za účelem získání tepelné energie spaluje jako palivo plyn. Podle účelu můžeme spotřebiče rozdělit na:

  • průmyslové pece osazené plynovými hořáky, u nichž je jmenovitý výkon vyšší než 50 kW,

  • lokální spotřebiče (tj. spotřebiče k vytápění, tepelné úpravě pokrmů, ohřevu vody, chlazení apod.) se jmenovitým výkonem nižším než 50 kW 

  • plynové kotle (s výkonem 50 kW a vyšším)

Průmyslové pece 

Pro projekci, konstrukci, výrobu, zkoušení, montáž, provoz, obsluhu, údržbu, zkoušky, revize, opravy a rekonstrukce průmyslových pecí platí ČSN 06 3003. 

Další podrobnosti pro projektování, stavbu, zkoušení, provoz a opravy průmyslových plynovodů řeší ČSN EN 15001 a TPG 703 01. 

Připojování plynových pecí - se provádí na základě předem schválené technické dokumentace.

Přípojka plynu musí být před spotřebičem ukončena uzavírací armaturou, která slouží rovněž jako hlavní spotřebičový uzávěr plynu. V blízkosti hlavního uzávěru pro spotřebič musí být instalováno odvzdušňovací potrubí vyvedené mimo budovu. 

Jako mechanických uzávěrů na plynovodech je možno použít kohoutů, ventilů a šoupátek. Veškeré použité armatury musí odpovídat provoznímu přetlaku plynu a být výrobcem určeny pro dopravované medium. 

Základní technické požadavky pro hořáky na plynná paliva s ventilátorem jsou uvedena v ČSN EN 676.

Automatika hořáku musí zajišťovat bezpečné a spolehlivé spouštění hořáku, přechod do provozního stavu, řízení a vypnutí podle stanoveného programu. Požadovaný sled jednotlivých operací musí být vzájemně blokován. 

Pro provoz plynových pecí platí veškeré platné předpisy, které se vztahují na plynová zařízení. 

Lokální plynové spotřebiče 

Lokální plynové spotřebiče se dle TPG 800 00 dělí na tři základní druhy:

Spotřebiče typu "A" - otevřené

Spotřebiče typu "B" - polootevřené

Spotřebiče typu "C" - uzavřené 

Plynové spotřebiče typu "A" 

Plynové spotřebiče typu " A " odebírají vzduch potřebný pro spalování z místnosti a jejich spaliny jsou volně šířeny do místnosti. Koncentrace škodlivin ze spalin je možné ředit větráním místnosti. Větrání místnosti může být zaručené nebo nezaručené. 

Zaručené větrání místnosti lze zajistit např. digestoří, kdy chod spotřebiče je možný pouze při jejím chodu, přičemž přívod vzduchu je přímo z vnějšího prostředí. 

Za nezaručené větrání místnosti se považuje větrání aerací, kdy se dvěma otvory do vnějšího prostředí vyměňuje vzduch z místnosti za vzduch čerstvý. Protože výměna vzduchu aerací závisí mj. na teplotách vnějšího i vnitřního vzduchu, resp. na rozdílu hustot, je jasné, že vlivem proměnlivosti teplot je intenzita větrání také proměnná. Když jsou teploty shodné, intenzita větrání je nulová. 

Za nezaručené větrání místnosti se považuje větrání oknem, které je obdobné jako větrání aerací.

Vyznačuje se však tím, že intenzita větrání není v praxi nulová. Důvodem je velká plocha okna, kterou se děje výměna vzduchu i při malých dynamických projevech vnějšího vzduchu. 

Plynové spotřebiče typu "A" jsou sporáky, vařiče, pečící trouby, malé ohřívače vody bez odvodu spalin do vnějšího prostředí apod. 

Plynové spotřebiče v provedení "A" je zakázáno umisťovat v koupelnách včetně sprchových koutů, na WC, skladišti potravin a v místnostech určených ke spaní. 

Nejmenší požadovaný objem místnosti je uveden v tabulkách TPG 704 01 - Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. 

Plynové spotřebiče typu "B" 

Plynové spotřebiče typu "B" odebírají spalovací vzduch z místnosti a jejich spaliny jsou odváděny komínem do vnějšího prostředí. Jsou to kotle a ohřívače vody, mají atmosférické hořáky a na vstupu spalin z kotle musí být proveden usměrňovač tahu (také méně přesně přerušovač tahu). Kotlem proudí spaliny tak, že pomocí vlastního kotlového tahu (neplést si s komínovým tahem), překonávají aerodynamický odpor kotle. Kotlový tah je vytvořen účinnou výškou kotle a rozdílem hustot spalin o teplotách na výstupu z kotle a na hořáku. 

Pro kotle typu "B" při provozu v omezeném prostoru (místnosti) musí být zajištěn přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin. Obě funkce musí zajistit komín svým účinným tahem, kterým se vytvoří podtlak v místnosti. V současnosti dodávané spotřebiče jsou vybaveny spalinovou pojistkou, která v případu úniku spalin do místnosti musí do 120 s spotřebič odstavit. Plně se ale spoléhat na tuto pojistku nelze.

Přívod spalovacího vzduchu musí být proveden vždy přímo z vnějšího prostředí. Buď neuzavíratelným otvorem ve vnější stěně místnosti s kotlem, nebo vzduchovodem z vnějšího prostředí ke kotli. 

Plynové spotřebiče typu "C" 

Plynové spotřebiče typu "C" mají přívod vzduchu a odvod spalin přímo do ovzduší nebo do systému určeného pro přívod vzduchu a odvádění spalin (společné komíny). 

Tyto spotřebiče lze umístit ve všech místnostech bez zřetele na jejich velikost a větrání místnosti. 

Základní povinnosti provozovatelů plynových zařízení. 

Základní povinností provozovatelů plynových zařízení je povinnost provádění kontrol a revizí. 

Dalšími povinnostmi jsou:

  • zajišťovat montáž a opravy odborně způsobilými oprávněnými organizacemi,

  • pověřovat obsluhou plynového zařízení jen pracovníky odborně způsobilé,

  • do 1 měsíce od zahájení provozu zpracovat místní provozní řád podle dokladů v projektové dokumentaci, dodavatelské dokumentaci, podle návodu výrobce a s využitím zkušeností z provozu. 

Montáž a opravy plynového zařízení. 

Montáž a opravy plynového zařízení mohou provádět pouze organizace a podnikající fyzické osoby, které mají oprávnění, případně osvědčení vydané Technickou inspekcí České republiky k montážím, opravám, revizím a zkouškám vyhrazeného plynového zařízení. 

Odborná způsobilost pracovníků obsluhy. 

Pracovníci pověřeni obsluhou musí být jen osoby zdravotně způsobilé a starší 18 let. Provozovatelem musí být seznámeni s předpisy pro obsluhu (místním provozním řádem), se souvisejícími bezpečnostními předpisy a s požárním řádem, poplachovými směrnicemi a musí být zaškoleni v obsluze těchto zařízení. 

Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být provozovatelem provedeno ověření znalostí. Ověření znalostí se provádí u zařízení I. třídy nejméně jednou za 3 roky, u zařízení II. třídy nejméně jednou za 5 let. Ověřování znalostí obsluhy provádí revizní technik s osvědčením s rozsahem pro danou skupinu a podskupinu plynových zařízení.

Místní provozní řád. 

Místní provozní řád se dle ČSN 38 6405 zpracovává pro plynová zařízení s výkonem vyšším než 50 kW. 

Místní provozní řád zpracovává provozovatelská organizace nejpozději do jednoho měsíce od zahájení provozu. Při jeho zpracování se použijí podklady v projektové a dodavatelské dokumentaci, dále pak návody výrobce, zkušenosti z provozu, popř. se použije jiná technická a provozní dokumentace. 

V místním provozním řádu se stanoví i počet pracovníků obsluhy, nezbytné k bezpečné a spolehlivé obsluze zařízení, způsob zajištění obsluhy zařízení. 

Před schválením místního provozního řádu, jeho změn a doplňků se doporučuje jeho návrh projednat s revizním technikem plynového zařízení. 

Pracovníci obsluhy jsou povinni místní provozní řád ovládat, s jeho obsahem je provozovatelská organizace povinna prokazatelně seznámit. 

Revize, kontroly a zkoušky provozovaných plynových zařízení.

Tyto povinnosti nařizuje provozovatelům zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Dále jsou požadavky rozpracovány v nařízení vlády č. 191/2022 Sb. o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Podle nařízení vlády je nutno rozlišit dva základní pojmy, a to revize výchozí a revize provozní.

Výchozí revize se provádí na každém zařízení před uvedením do provozu. Tuto revizi zajišťuje dodavatelská organizace, která musí vyhotovit zprávu o revizi, která je součástí dodávky zařízení. Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící spolehlivému a bezpečnému provozu.

Výchozí revizi plynového zařízení musí provozovatel uchovávat po celou dobu životnosti zařízení.

Provozní revize se provádí na všech zařízeních, která jsou v provozu. Dále se provozní revize provádí po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, která mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců.

Na zařízení, která jsou v provozu, se revize ve smyslu základní normy pro plynová zařízení ČSN 38 6405 provádí obvykle 1x za 3 roky (pokud není místním provozním předpisem organizace, popř. jiným technickým předpisem stanoveno jinak). Revize musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve kterém proběhne její lhůta.

O provozní revizi je zpracována revizní zpráva, kde je uvedeno celkové zhodnocení zařízení, zda zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno dalšího provozu. V případě zjištěných závad stanoví revizní technik návrh opatření a lhůty odstranění zjištěných závad a nedostatků.

Pro provozovatele není pouze důležité mít provedení provozní revize, ale je velice důležité, aby byly odstraňovány závady ve lhůtách stanovených revizními techniky. Provozovatel je povinen dle §20 zákona 250/2021 Sb. odstraňovat závady ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz zjištěné při revizi. Jestli toto není provedeno lze konstatovat, že provozovatel provozuje

Nahrávám...
Nahrávám...