Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění provozu plynových zařízení - rozvody plynu

29.1.2023, Ing. Alžběta Veselá, Zdroj: Verlag Dashöfer

3.31.1

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění provozu plynových zařízení - rozvody plynu

Ing. Alžběta Veselá

Zaměstnavatel........................( název organizace, sídlo, IČ )

zastoupený............................( jméno, funkce )

Odpovědnost za to, že provoz plynových zařízení - rozvodů plynu provozovaných v rámci organizace ................................................ (uvést název, případně organizační složku) bude pravidelně provozován, kontrolován a revidován v souladu s právními předpisy¹⁾, průvodní dokumentací výrobců²⁾, místními provozními a bezpečnostními předpisy³⁾ a v souladu s požadavky obsaženými v příslušné technické normě⁴⁾, přenáším v souladu s Pracovním a Organizačním řádem ze dne ........... na ................ (jméno a funkce).

Aniž by byly dotčeny Vaše základní povinnosti dané § 302 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, případně pravomocí vyplývající z Organizačního řádu ze dne .......................a Pracovního řádu...............ze dne, stanovuji:

A) rozsah pravomocí spojených s touto odpovědností takto:

1. Vyžadovat od zaměstnance pověřeného úkoly v prevenci rizik⁵⁾, informace o platných místních provozních a bezpečnostních předpisech.

2. Ustanovit jednoho, případně více revizních techniků plynových zařízení⁶⁾, případně revize plynových zařízení zajišťovat dodavatelským způsobem⁷⁾.

3. Ustanovit jednoho, případně více pracovníků, zodpovědných za provoz plynových zařízení a určit rozsah povinností ve vlastním organizačním statutu.

4. Ustanovit příslušný počet pracovníků pověřených obsluhou plynového zařízení s příslušnou kvalifikací.⁸⁾

5. Vyžadovat na vedoucích výrobních - provozních úseků součinnost nutnou k provádění pravidelných revizí a kontrol plynových zařízení, a to:

a) zpřístupnění průvodní dokumentace⁹⁾ plynových zařízení podléhající pravidelným revizím a provozní dokumentace¹⁰⁾,

b) vyžádání doprovodu odborně způsobilým zaměstnancem¹¹⁾, pověřeným obsluhou plynových zařízení,

6. Vyžadovat na vedoucích výrobních provozních úseků, součinnost nutnou při provádění pravidelných kontrol a odstraňování zjištěných závad při revizích a kontrolách.

7. Z titulu funkce být neopominutelným účastníkem při tvorbě smluv, jejichž předmětem je montáž, oprava nebo údržba kotlů a zařízení, nebo zajištění periodických revizí.

8. Z titulu zastávané funkce vstupovat za účelem kontroly:

a) do obchodního vztahu, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo údržba plynových zařízení¹²⁾.

b) do obchodního vztahu při dodavatelské činnosti revizí a kontrol plynových zařízení dle uzavřené smlouvy¹³⁾.

9. Z titulu zastávané funkce:

a) být neopominutelným účastníkem při přípravě smluv o kontrolní činnosti¹⁴⁾ k provádění revizí a kontrol plynových zařízení¹⁵⁾ dodavatelským způsobem,

b) být neopominutelným účastníkem při přejímce dodávek děl, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo revize plynových zařízení.

B) rozsah povinností spojených touto odpovědností takto:

1. Ve spolupráci s vedoucími výrobních - provozních úseků vypracovat plány periodických revizí a kontrol plynových zařízení na období 6 let¹⁶⁾.

2. Zajistit, aby kontrolní a revizní záznamy byly vedeny a uchovávány po stanovenou dobu a byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízení pracovní činnost i dozorovým a kontrolním orgánům¹⁷⁾.

3. Kontrolovat plnění plánu revizí a kontrol podle bodu 1, a jejich výsledky, spolu s návrhy opatření, předkládat vedení organizace.

4. Provádět průběžnou kontrolu odstraňování závad zjištěných při periodických nebo mimořádných revizích a kontrolách plynových zařízení. Výsledky kontrol předkládat vedení organizace.

5. Průběžně s prováděním revizí a kontrol plynových zařízení a odstraňování zjištěných závad předkládat vedení organizace návrhy na zlepšení bezpečného a hospodárného provozu.

Vypracoval:............................... Schválil:...........................

V ............... dne........................

..................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Rozvoj plynových zařízení předpokládá i zvyšování nároků na jejich bezpečnost, a to již při výrobě, montáži, zkoušení, stejně tak i při provozu. Proto jsou stanoveny základní požadavky vyjadřující rizika a směry prevence u plynových zařízení a to nařízením vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a souborem dalších platných předpisů.

ZÁKLADNÍ POJMY

Druhy a složení plynů:

Svítiplyn, je vyráběn tlakovým zplyňováním uhlí nebo štěpením zemního plynu. Je lehčí než vzduch, obsahuje jedovatý oxid uhelnatý. Složení a vlastnosti svítiplynu jsou proměnlivé podle způsobu výroby.

Degazační plyn (zemní plyn karbonský), je plyn získávaný z ložisek černého uhlí ostravsko-karvinských dolů v rámci zvýšení bezpečnosti důlní činnosti.

Bioplyn (kalový plyn), vzniká působením bakterií na organickou hmotu v čistírnách odpadních vod, skládkách odpadu a speciálních výrobnách.

Zemní plyn (naftový), je přírodní plyn doprovázející ropná ložiska nebo se vyskytuje v samostatných ložiscích Je bezbarvý, bez zápachu, lehčí než vzduch. Není jedovatý, ale pro výbušnost a nezapáchavost je nutno odorizovat, tj. dodávat umělý zápach. Zemní plyn obsahuje cca 95 % obj. metanu, zbytek je CO₂, N₂ a další uhlovodíky.

Propan a butan řadíme mezi zkapalněné uhlovodíkové plyny. Jsou to směsi uhlovodíků získaných při zpracování ropy nebo dehtu. Jako kapalina se uchovávají a přepravují jen pod tlakem v kovových tlakových nádobách. Jsou bezbarvé, snadno těkající, specifického zápachu, dále jsou hořlavé a výbušné, těžší než vzduch a mají z uvedených plynů nejvyšší výhřevnost.

Kyslík je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, je nehořlavý, ale hoření silně podporuje. Při styku kyslíku s oleji a plastickými mazivy dochází k výbuchu. Ve vzduchu je obsaženo 21 % kyslíku, pro zdraví je nebezpečný pokles ve vzduchu pod 16 % obj. Relativní hustota je 1,1. V tom také spočívá jeho nebezpečnost, protože při úniku zůstává v úrovni terénu.

Termíny a definice:

Plynová zařízení - zařízení pro výrobu a úpravu plynů, skladování plynů, plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvod plynů a spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách, vypouštění hasebních plynů.

Plyn - látka, která je při 1,013 baru a 20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při teplotě 50 °C.

Kontrola plynového zařízení - posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá technickým požadavkům, požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany.

Revize plynového zařízení - celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, zkouškou, popř. i měřením, zjišťuje bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho části a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost pracovníků pověřených obsluhou.

Místní provozní řád - soubor technicko - organizačních opatření včetně bezpečnostních zásad k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu.

Obsluha - pracovní činnost zajišťující běžný provoz zařízení (např. uvádění do provozu).

Pracovník obsluhy (obsluhovatel) - pracovník určený provozovatelem zařízení k obsluze, který zodpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz zařízení.

Oprava - zásah do zařízení již postaveného a provozovaného, při kterém dochází k demontáži funkčních částí a který může vést ke změně technických hodnot vzhledem k původnímu stavu a ovlivnit bezpečnost provozu zařízení.

Montáž - sestavení zařízení do technologického celku z jednotlivých dílů zařízení podle technické dokumentace včetně provedení zkoušky zařízení a výchozí revize.

Vyhrazená plynová zařízení jsou dle NV č. 191/2022 Sb. rozdělena do těchto kategorií:

Zařízení:

A. pro výrobu a úpravu plynů

B. pro skladování plynů

C. plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny

D. pro zkapalňování a odpařování plynů

E. pro zvyšování a snižování tlaku plynů

F. pro rozvod plynů

G. pro spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách,

H. pro vypouštění hasebních plynů

Tento vnitřní předpis řeší problematiku skupiny F – rozvod plynů.

Zařízení pro rozvod plynů

Tímto zařízením se rozumí pevně smontované plynovody jako funkční celky, kterými jsou plyny dopravovány pomocí přetlaku, a to včetně armatur, odvodňovačů, regulátorů apod. Nejsou to však rozvody, které jsou součástí pracovních strojů a přístrojů, stejně tak ani rozvodná klimatizační zařízení, vzduchotechnické systémy, odtahy spalin apod.

Rozvody plynu

Podle funkčního účelu rozdělujeme rozvody plynu na:

• plynovody a přípojky určené k dodávce plynu organizacím a obyvatelstvu spravované plynárenskými organizacemi,

• průmyslové plynovody,

• domovní plynovody.

První skupinu rozvodů plynu tvoří zařízení, která výhradně provozují plynárenské podniky. Jedná se o tranzitní soustavy, dálkovodní a městskou síť. Problematika těchto zařízení přesahuje rámec tohoto předpisu.

V dalším textu se zaměříme na problematiku průmyslových a domovních plynovodů.

Průmyslové plynovody

Průmyslovým plynovodem rozumíme část rozvodu plynu od hlavního uzávěru na konci přípojky plynárenského podniku nebo od hlavního uzávěru, případně předávacího místa vlastního zdroje organizace, k hlavním uzávěrům průmyslových plynových spotřebičů. Průmyslový plynovod může být vnější, tj. takový, kterým je rozváděn plyn mimo provozní budovy a vnitřní, kterým je rozváděn plyn v provozních budovách.

Plynovod sestává z potrubí a příslušenství. K potrubí patří vlastní potrubí, uzavírací armatury, odvodňovače, odvzdušňovací zařízení, kompenzátory, explozní klapky, přetlakové pojistky, regulační zařízení, čistící otvory, zátky, zařízení k ohřevu plynu, k měření teploty, přetlaku a množství plynu, izolační spoje a odorizátory.

Příslušenství plynovodu tvoří nosné konstrukce, konzole, sloupy, upevňovací zařízení k uložení potrubí, lávky, ochranné kryty, poklopy, šachty, kanály, ochranné trubky, čichačky, orientační a sdělovací zařízení a zařízení pro zajištění a ochranu potrubí.

Podle provozního přetlaku rozdělujeme průmyslové plynovody na:

nízkotlaké ( NTL ) - s provozním přetlakem do 5 kPa,

středotlaké ( STL ) - s provozním přetlakem přes 5 kPa do 0,4 MPa,

vysokotlaké ( VTL ) - s provozním přetlakem přes 0,4 MPa.

Zásady pro provedení plynovodu

Při volbě dimenze plynovodu zohledňujeme:

• hospodárnou rychlost proudění,

• přípustnou ztrátu přetlaku,

• rychlost proudění potřebnou k zachování průtočné způsobilosti potrubí.

Dále pak i zanášení potrubí během provozu a zajištění dostatečné rezervy pro výhledový odběr plynu.

Na bezpečnost plynovodů má vliv tepelná dilatace. Rozdíly způsobené teplotními vlivy u plynovodů vyrovnáváme pružným uložením potrubí pomocí oblouků a ohybů a kompenzátory.

Plynovodní potrubí zajišťujeme proti provoznímu zvýšení přetlaku nad dovolenou mez přetlakovými pojistkami.

Uzávěry plynovodu slouží k odpojování zejména celého plynovodu za výrobním zdrojem, regulační stanicí, k odpojování jednotlivých úseků, odboček pro provozovny, sekcí a skupin jednotlivých spotřebičů, čistících zařízení, zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynu, obtoků, měřících zařízení, odvodňovačů, explozních klapek a přetlakových pojistek. Uzávěrů použijeme i tam, kde je to nutné z provozních a bezpečnostních důvodů.

Hlavní uzávěr pro provozovny se umisťuje mimo budovu na přístupném místě a označuje se viditelnou tabulkou s nápisem "Hlavní uzávěr plynu".

Domovní plynovody

Domovním plynovodem rozumíme rozvod plynu začínající hlavním uzávěrem a končící uzávěry před spotřebiči. Část plynovodu, která je vedena v objektu svisle a prochází nejméně jedním podlažím nazýváme stoupacím vedením.

Domovní plynovody jsou plynovody ve stavbách pro bydlení, stavbách občanské vybavenosti (stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví, služby apod.) a v administrativních budovách.

Jejich nejvyšší provozní přetlak činí 5 kPa.

Na každém domovním plynovodu je instalován hlavní uzávěr plynu pro objekt.

Kromě hlavního uzávěru se na domovním plynovodu umisťují další uzávěry a to:

• před každým stoupacím potrubím, je-li jich více než jedno,

• před plynoměrem,

• před regulátorem tlaku plynu,

• před plynovým spotřebičem,

• před místnostmi, kde je nebezpečí výbuchu plynu nebo požáru v důsledku činnosti, tam prováděné (např. laboratoř).

Prvořadým předpokladem z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu je funkčnost uzávěru. Před každým plynovým spotřebičem musí být instalován uzávěr v téže místnosti jako spotřebič

Základní povinnosti provozovatelů plynových zařízení.

Základní povinností provozovatelů plynových zařízení je povinnost provádění kontrol a revizí. Dalšími povinnostmi jsou:

• zajišťovat montáž a opravy odborně způsobilými oprávněnými organizacemi,

• pověřovat obsluhou plynového zařízení jen pracovníky odborně způsobilé,

• do 1 měsíce od zahájení provozu zpracovat místní provozní řád podle dokladů v projektové dokumentaci, dodavatelské dokumentaci, podle návodu výrobce a s využitím zkušeností z provozu.

U těch zařízení, kde se pracuje s jedovatými a nedýchatelnými plyny, předem zajistit dýchací a oživovací techniku. V případě nutnosti, tj. havárie, poruchy, je povinen provozovatel zajistit protiplynovou nebo záchrannou službu.

O provozu plynových zařízení musí provozovatel vést předepsanou technickou dokumentaci, vést evidenci plynových zařízení a doklady, které jsou stanoveny předpisy a tyto řádně uschovávat. Například jsou to zprávy o revizích, protokoly o zkouškách, zápisy o kontrolách, revizní knihy apod.

Uživatelé plynových zařízení v obytných budovách jsou povinni při používání zachovávat potřebnou opatrnost, aby nedocházelo k ohrožení nebo škodám na zdraví a majetku, řídit se návodem výrobce pro používání a údržbu těchto zařízení.

Revize, kontroly a zkoušky provozovaných plynových zařízení.

Tyto povinnosti nařizuje provozovatelům zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Dále jsou požadavky rozpracovány v nařízení vlády č. 191/2022 Sb. o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Podle nařízení vlády je nutno rozlišit dva základní pojmy, a to revize výchozí a revize provozní.

Výchozí revize se provádí na každém zařízení před uvedením do provozu. Tuto revizi zajišťuje dodavatelská organizace, která musí vyhotovit zprávu o revizi, která je součástí dodávky zařízení. Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící spolehlivému a bezpečnému provozu.

Výchozí revizi plynového zařízení musí provozovatel uchovávat po celou dobu životnosti zařízení.

Provozní revize se provádí na všech zařízeních, která jsou v provozu. Dále se provozní revize provádí po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, která mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců.

Na zařízení, která jsou v provozu, se revize ve smyslu základní normy pro plynová zařízení ČSN 38 6405 provádí obvykle 1x za 3 roky (pokud není místním provozním předpisem organizace, popř. jiným technickým předpisem stanoveno jinak). Revize musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve kterém proběhne její lhůta.

O provozní revizi je zpracována revizní zpráva, kde je uvedeno celkové zhodnocení zařízení, zda zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno dalšího provozu. V případě zjištěných závad stanoví revizní technik návrh opatření a lhůty odstranění zjištěných závad a nedostatků.

Pro provozovatele není pouze důležité mít provedení provozní revize, ale je velice důležité, aby byly odstraňovány závady ve lhůtách stanovených revizními techniky. Provozovatel je povinen dle §20 zákona 250/2021 Sb. odstraňovat závady ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz zjištěné při revizi. Jestli toto není provedeno lze konstatovat, že provozovatel provozuje zařízení, které neodpovídá bezpečnosti práce a technických zařízení, není dodržen stav technické prevence a nejsou respektována a vyhodnocena rizika možného dalšího provozu. Rovněž je důležité provádět revize související s provozem plynových zařízení, a to jsou revize elektrických zařízení a revize stavu kouřových cest.

Pro provádění provozních revizí je organizace, která zařízení provozuje, povinna vypracovat harmonogram nejméně na šestileté období a upravovat ho podle provozních zkušeností a technického stavu zařízení.

Kontrola zařízení. V mezidobí revizí se provádí u plynových zařízení kontrola ve smyslu NV. č 191/2022 Sb. Kontrola je posouzení stavu zařízení, nemusí ji provádět revizní technik jako u provozní revize, ale pracovník, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy a předpisy související a je zaškolen v obsluze zařízení. O kontrole se provede zápis.

Kontrola zařízení se uskuteční 1x za rok, v případě, že technický stav zařízení nebo provozní zkušenosti nevyžadují častější kontroly.

V roce, ve kterém se provádí provozní revize, se neprovádí kontrola (kontrola je nižší stupeň). Při kontrole se vždy provede kontrola ovzduší (měření oxidu uhelnatého) a zjišťování netěsností (pěnotvorným roztokem, detektorem).

Místní provozní řád

Místní provozní řád zpracovává provozovatel nejpozději do jednoho měsíce od zahájení provozu. Při jeho zpracování se použijí podklady v projektové a dodavatelské dokumentaci, dále pak návody výrobce, zkušenosti z provozu, popř. se použije jiná technická a provozní dokumentace.

V místním provozním řádu se stanoví i počet pracovníků obsluhy, nezbytné k bezpečné a spolehlivé obsluze zařízení, způsob zajištění obsluhy zařízení.

Před schválením místního provozního řádu, jeho změn a doplňků se doporučuje jeho návrh projednat s revizním technikem plynového zařízení.

Pracovníci obsluhy jsou povinni místní provozní řád ovládat, s jeho obsahem je provozovatelská organizace povinna prokazatelně seznámit.

Odborná způsobilost pracovníků obsluhy

Pracovníci pověřeni obsluhou musí být jen osoby zdravotně způsobilé a starší 18 let. Provozovatelem musí být seznámeni s předpisy pro obsluhu (místním provozním řádem), se souvisejícími bezpečnostními předpisy a s požárním řádem, poplachovými směrnicemi a musí být zaškoleni v obsluze těchto zařízení.

Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být provozovatelem provedeno ověření znalostí. Ověření znalostí se provádí u zařízení I. třídy nejméně jednou za 3 roky, u zařízení…