dnes je 27.5.2024

Input:

Lhůtník technických zařízení: Tlaková zařízení

11.2.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2
Lhůtník technických zařízení: Tlaková zařízení

Ing. Jiří Tilhon, Ph.D.

Tlaková zařízení jsou technická zařízení rozdělená do několika skupin:

  • tlaková zařízení (s dovoleným tlakem PS větším než 0,5 baru)

  • jednoduché tlakové nádoby

  • přepravitelná tlaková zařízení

  • aerosolové rozprašovače.

Technické požadavky na tlaková zařízení jsou stanovena v nařízení vlády č. 219/2016 Sb. Přitom za tlaková zařízení jsou určena tlaková zařízení a sestavy s dovoleným tlakem PS větším než 0,5 baru (§ 1 odst. 2).

Za tlaková zařízení (vč. prvků připojených k součástem vystaveným tlaku, jako jsou například příruby, hrdla, spojky, podpory, závěsná oka) se považují (§ 2):

  • nádoby (k naplnění tekutinou pod tlakem), vč. součástí;

  • potrubí k přepravě tekutin (trubky, tvarovky, dilatační spoje, hadice, trubkové výměníky tepla k chlazení či ohřívání vzduchu);

  • bezpečnostní výstroj (zařízení k ochraně tlakového zařízení před překročením nejvyšších dovolených mezí:

  • zařízení pro přímé omezení tlaku, jako jsou pojistné ventily, membránová pojistná zařízení, vzpěrné tyče, řízené pojistné systémy;

  • omezující zařízení, která buď uvádějí v činnost korekční zařízení, nebo zabezpečují odstavení nebo odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a měřicí, řídicí a regulační zařízení související s bezpečností);

  • tlaková výstroj (zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno tlaku).

Nádoby pro plyny a kapaliny se se ve smyslu přílohy č. 2 zařazují do kategorií I – IV v závislosti na stoupající míře nebezpečí (§ 4 odst. 1). Stoupající míře nebezpečí odpovídá i posuzování a prohlašování shody ať již tlakové nádoby či bezpečnostní výstroje. Základní bezpečnostní požadavky na tlaková zařízení jsou stanovena v příloze č. 1. U jednoduchých tlakových nádob může proces posuzování shody s požadavky provést sám výrobce (modul A), u nebezpečnějších zařízení do procesu vstupuje oznámený subjekt (moduly B, C2, D) – viz příloha č. 3.

Další skupinou tlakových nádob jsou jednoduché tlakové nádoby definované v nařízení vlády č. 119/2016 Sb. Nařízení se vztahuje na sériově vyráběné nádoby o nejvyšším dovoleném tlaku do 30 barů a součinu tohoto tlaku a objemu nádoby do 10.000 bar.L (§ 1 odst. 2 písm. d) ), a o nejnižší dovolené teplotě do -50 °C a nejvyšší dovolená teplotě do 300 °C u nádob z oceli nebo 100 °C u nádob z hliníku nebo ze slitin hliníku (§ 1 odst. 2 písm. e) ), které mají níže uvedené vlastnosti (§ 1 odst. 2):

  • jsou svařované, uzpůsobené pro vystavení vnitřnímu přetlaku většímu než 0,5 bar, určené k jímání vzduchu nebo dusíku a nejsou vystavovány působení plamene,

  • části a celky mající vliv na pevnost nádoby pod tlakem jsou vyrobeny z nelegované ušlechtilé oceli, z nelegovaného hliníku nebo z nevytvrzených slitin hliníku,

  • skládají se buď z válcové části kruhového průřezu uzavřené vně klenutými nebo plochými dny souosými s válcovou částí, nebo ze dvou souosých klenutých den.

Základní bezpečnostní požadavky na tlaková zařízení jsou stanovena v příloze č. 1. Posuzování shody s požadavky provádí oznámený subjekt (modul B) – viz příloha č. 2.

Nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, určuje, že jsou všechna stanoveným výrobkem (§ 1 odst. 1), přičemž se za přepravitelná tlaková zařízení považují i malé nádobky – kartuše, obsahující plyn (§ 2 odst. 3). Za přepravitelná tlaková zařízení se nepovažují (§ 1 odst. 2) – s určitými výjimkami ohledně přepravitelných plynů třídy 2 (§ 2 odst. 2 a 4):

  • přepravitelná tlaková zařízení používaná výlučně pro přepravu nebezpečných věcí v silniční přepravě, vyhovuje-li podmínkám Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR);

  • přepravitelná tlaková zařízení používaná výlučně pro přepravu nebezpečných věcí v železniční přepravě, vyhovuje-li podmínkám Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí, obsaženého v přípojku C Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (RID);

  • přepravitelná tlaková zařízení používaná výlučně pro přepravu nebezpečných věcí v lodní přepravě, vyhovuje-li podmínkám Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN);

  • aerosoly (UN 1950) – blíže nařízení vlády č. 194/2001 Sb.;

  • otevřené kryogenní nádoby;

  • lahve se stlačeným plynem pro dýchací zařízení;

  • hasicí přístroje (UN 1044).

Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, definuje (§ 1 odst. 2), aerosolové rozprašovače jako nádobky pro jedno použití, vyrobené z kovu, skla nebo plastu, a obsahující stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný plyn pod tlakem (samotný nebo ve směsi s kapalinou, pastou nebo práškem, s uzávěrem, který umožňuje vypouštění obsahu jako směs pevných nebo kapalných částic v plynu, ve formě pěny, pasty, prášku nebo v kapalném stavu. Tyto výrobky jsou považovány za stanovené výrobky (§ 2 odst. 1), nejsou-li (§ 2 odst. 2):

  • menší než 50 ml;

  • větší než 1000 ml u nádobek z kovu;

  • větší než 220 ml u nádobek ze skla potaženého plastem nebo trvale chráněných skleněných nádobek a nádobek z plastu, které při roztržení nemohou vytvářet střepiny;

  • větší než 150 ml u nechráněných skleněných nádobek a nádobek z plastu, které při roztržení mohou vytvářet střepiny;

Vyjma již zmíněných jednoduchých tlakových nádob či nádob pro aerosolové rozprašovače se zcela samostatně posuzují tlakové nádoby specifického určení a použití, jako např.:

  • hasicí přístroje;

  • nádoby určené k umístění na plavidlech, letadlech a jejich pohonech;

  • nádoby pro provoz motorových vozidel či jiných strojních zařízení, kde požadavky vychází ze statických a dynamických provozních kritérií, nikoli z tlakových (motory, turbíny, parní stroje, kompresory aj.);

  • tlumiče výfuku a sání;

  • tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm (pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny apod.);

  • nádoby konstruované pro jaderné účely, jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity;

  • tlaková zařízení k použití jako zbraň, střelivo či válečný materiál;

  • zařízení podléhající mezinárodnímu kódu o námořní přepravě nebezpečného zboží (IMDG) a zvláštním právním předpisům;

  • zařízení určená k ovládání vrtů (průmyslový výzkum, dobývání ropy, zemního plynu ...);

  • vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů větru, odlučovačů prachu a čističů vysokopecního plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů;

  • skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje;

  • pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, např. elektrických silových kabelů a telefonních kabelů;

  • lahve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené ke konečné spotřebě;

  • nádoby pro přepravu a distribuci nápojů, jejichž součin PS*V není větší než 500 bar.L a jejichž nejvyšší dovolený tlak není větší než 0,7 MPa;

  • otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů;

  • nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou není větší než 0,05 MPa (0,5 bar).

Výše uvedené tlakové nádoby jsou vyráběny v souladu s evropskou legislativou, zastoupenou:

  • směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh,

  • směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES,

  • směrnicí Rady 75/324/EHS z 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů,

  • směrnicí Komise 94/1/ES ze dne 6. ledna 1994, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů,

  • směrnicí Komise 2008/47/ES ze dne 8. dubna 2008, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů,

  • směrnicí Komise 2013/10/EU ze dne 19. března 2013, kterou se mění směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů, aby byla její ustanovení o označování přizpůsobena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí,

a příslušnými mezinárodními normami, např. řady ČSN EN 13445-1 Netopené tlakové nádoby, ČSN EN 286-1 Jednoduché netopené tlakové nádoby pro vzduch nebo dusík - Část 1: Tlakové nádoby pro všeobecné účely, nebo podle harmonizovaných norem řady ČSN EN 1964-3 Lahve na přepravu plynů - Technické podmínky pro navrhování a konstrukci znovuplnitelných bezešvých ocelových lahví na plyny s vodním objemem od 0,5 litru do 150 litrů včetně - Část 3: Bezešvé ocelové lahve vyrobené z korozivzdorných ocelí s hodnotami Rm nižšími než 1100 MPa, či národních norem z řady ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní.

I pro provozování tlakových nádob lze v jednotlivých skupinách definovat příslušné normy, např.:

  • ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky, která je v podstatě jedním bezpečnostním předpisem, specifikující požadavky na provoz stabilních tlakových nádob, jejich obsluhu a speciální požadavky na nádoby na kapalný chlór – ve všech kapitolách

Nahrávám...
Nahrávám...