13.4.6
Dokumentace o ochraně plynových zařízení před výbuchem
Igor Lüftner – Martin Šturma
Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. hovoří o požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Zaměstnavatel dle § 2 tohoto nařízení musí přijímat taková opatření, aby v tomto pořadí:
1) předcházel vzniku výbušné atmosféry,
2) zabránil iniciaci výbušné atmosféry,
3) snížil škodlivé účinky výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců․
Proto NV v § 6 ukládá zaměstnavateli povinnost zpracovat písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem (zkráceně DOPV). DOPV je zpracována v návaznosti na výsledky posuzování rizika výbuchu podle § 3 nařízení vlády. Touto dokumentací se prokazuje vždy:
-
provedení identifikace nebezpečí a specifikace ohrožení a posouzení rizika výbuchu,
-
přijetí preventivních a ochranných opatření,
-
klasifikace prostorů podle § 4 odst. 1 písm. a) nařízení vlády,
-
určení prostorů a zařízení, u nichž budou uplatňovány požadavky podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
-
zřízení, používání a udržování pracoviště včetně technického vybavení, stejně jako instalace, uvedení do provozu, provoz, údržba zařízení včetně monitorovacích a výstražných zařízení v souladu se zvláštními právními předpisy, uvedenými ve zmíněném nařízení vlády,
-
v případech, kdy plní na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou nebo více zaměstnavatelů, zajišťuje postup podle tohoto nařízení každý zaměstnavatel v rozsahu činností, které spadají pod jeho kontrolu; zaměstnavatelé přitom berou v úvahu i přilehlé prostory, do nichž může výbušná atmosféra proniknout otvory nebo jinými cestami.
DOPV vypracuje zaměstnavatel před zahájením výkonu práce; při změně pracoviště, zařízení nebo organizace práce, které jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ji aktualizuje.
Možné zdroje iniciace výbušné atmosféry:
-
elektrické jiskry v případě vadné nevhodné elektroinstalace, při zapínání a vypínání elektrických přístrojů a obvodů, uvolňování spojů v elektrických obvodech apod.,
-
vzájemný prudký náraz kovových povrchů,
-
úder blesku do prostředí s výskytem výbušné atmosféry,
-
statická elektřina ve formě výbojů z elektricky nabitých izolovaných částí, např. používáním nevhodných osobních ochranných pracovních prostředků,
-
horké povrchy, které jsou důsledkem svařovacích prací i činností jiného charakteru (např. při tepelném dělení potrubního materiálu proudem kyslíku); horký povrch může být způsoben také závadou na systému předehřevu nebo v nevhodné elektroinstalaci,
-
elektrický oblouk vznikající během obloukového svařování,
-
plameny používané v rámci autogenního tavného svařování během provádění oprav,
-
mechanicky vznikající jiskry, které jsou průvodním jevem při procesech broušení a dělení trubního materiálu (např. prostřednictvím uhlových brusek).
Zaměstnavatel po provedení technických nebo organizačních opatření podle § 2 a posouzení rizika výbuchu podle § 3:
-
klasifikuje prostory s prostředím nebezpečí výbuchu na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu podle přílohy č. 1 k nařízení,
-
zabezpečí v těchto klasifikovaných prostorech plnění dalších požadavků podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
-
označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX označujícími "nebezpečí – výbušné prostředí":
Zaměstnavatel přijme další nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, kterými v prostorech s nebezpečím výbuchu zabezpečí, aby
-
v takových pracovních podmínkách nebyla ohrožena bezpečnost a zdraví zaměstnanců,
-
s ohledem na posouzení rizika výbuchu byla po dobu přítomnosti zaměstnanců nebo jiných osob vhodnými technickými prostředky náležitě monitorována, vyhodnocována a kontrolována výbušná atmosféra.
Zaměstnavatel na základě výsledků posouzení rizika výbuchu roztřídí prostory na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu:
