Vnitřní předpis pro šetření a odškodňování pracovních úrazů

31.3

Vnitřní předpis pro šetření a odškodňování pracovních úrazů

Dana Žáková

 NahoruÚvodní ustanovení

 NahoruŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Tento vnitřní předpis je vydán podle § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Stanovuje postupy pro zajištění šetření a odškodňování pracovních úrazů a určuje povinnosti zaměstnavatele, vedoucích zaměstnanců a dalších zaměstnanců v rámci jejich stanovených povinností. Dokument zároveň slouží jako metodický návod pro vedoucí zaměstnance a školitele.

Dokument je závazný (ve stanoveném rozsahu) pro¹:

• vedoucí zaměstnance na všech stupních řízení

• pověřené zaměstnance, kontaktní osoby

• zaměstnance a agenturní zaměstnance

 NahoruČlenění pracovních úrazů

• smrtelný (úmrtí nejpozději do 1 roku od jeho vzniku)

• závažný (hospitalizace více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo lze-li takovou dobu hospitalizace předpokládat)

• s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (a nejedná se zároveň o úraz závažný nebo smrtelný)

• bez dočasné pracovní neschopnosti nebo s dočasnou pracovní neschopností nepřesahující 3 kalendářní dny

 NahoruDefinice pracovního úrazu

Pracovním úrazem pro účely je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním³.

Definici pracovního úrazu a výklad, co je plnění pracovních úkolů, přímá souvislost s plněním pracovních úkolů a negativní vymezení, kdy se o pracovní úraz nejedná, stanovuje zákoník práce⁴.

 NahoruOdpovědnost zaměstnavatele při pracovních úrazech a zproštění se odpovědnosti

Odpovědnost zaměstnavatele je objektivní – zaměstnavatel odpovídá za pracovní úrazy i tehdy, pokud z jeho strany nedošlo k žádnému porušení právních a ostatních předpisů⁶. Nezkoumá se vina zaměstnavatele – rozhodující je, že úraz vznikl při práci zaměstnance nebo v přímé souvislosti s ní.

Zaměstnavatel je povinen zajistit tyto základní činnosti spojené se vznikem pracovního úrazu:

• vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech

• šetřit každý úraz (jeho okolnosti a příčiny)

• na základě šetření rozhodnout, zda je úraz, který se stal zaměstnanci, úrazem pracovním

• ohlašovat pracovní úrazy, vyhotovovat a zasílat záznamy pracovních úrazech ve stanovených případech povinným institucím, orgánům a zástupcům zaměstnanců

• aktualizovat tyto záznamy na základě nově zjištěných skutečností a změn (a zasílat je)

• přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů

Zaměstnavatel tyto úkony provádí přímo nebo prostřednictvím vedoucího zaměstnance, na jehož úseku se stal úraz, v součinnosti s OZO BOZP a pověřenými zaměstnanci – postupy, pověření, jednotlivé odpovědnosti a další povinnosti stanoví tento vnitřní předpis.

Zaměstnavatel se může zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti,⁷ pokud je prokázáno, že hlavní příčinou úrazu bylo jednání zaměstnance:

• porušení právních nebo ostatních předpisů BOZP, se kterými byl zaměstnanec prokazatelně seznámen a jejichž dodržování bylo průběžně kontrolováno a vyžadováno

• nedodržení pokynů k BOZP, které mu byly dány

• požití alkoholu nebo jiných návykových látek, pokud byly jedinou příčinou úrazu

• lehkomyslné nebo zcela nepřiměřené chování, které je v rozporu s obvyklým způsobem práce a odbornými znalostmi zaměstnance

Míra zavinění se stanovuje v % a odškodnění zaměstnance je o tuto výši kráceno ve všech položkách (i budoucích nárocích).

Ve výše uvedených případech budou výsledky šetření a následné stanovení míry zavinění projednány na úrovni vedení firmy a za účasti OZO BOZP a zástupců zaměstnanců. O závěrech projednání, včetně stanovení míry zavinění, bude poškozený zaměstnanec prokazatelně informován.

 NahoruOdpovědnost vedoucích zaměstnanců v případě pracovního úrazu

Za koordinaci veškerých kroků šetření pracovního úrazu odpovídá vedoucí zaměstnanec úseku, na němž se úraz stal (není-li dále stanoveno jinak).

Vedoucí zaměstnanec úseku, na němž se úraz stal odpovídá za bezodkladné zahájení šetření pracovního úrazu v součinnosti s OZO BOZP podle tohoto vnitřního předpisu⁸.

Všechny níže uvedené povinnosti musí být plněny bezodkladně po ohlášení nebo zjištění úrazu. Přednost má vždy poskytnutí zdravotní péče poškozenému zaměstnanci a bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců.

Vedoucí zaměstnanec úseku, na němž se úraz stal odpovídá za bezodkladné zahájení šetření pracovního úrazu v součinnosti s OZO BOZP podle tohoto vnitřního předpisu,⁹a dále za:

• bezodkladné informování OZO BOZP a žádost o jeho součinnost při šetření

• zápis úrazu do knihy úrazů v předepsaném rozsahu, včetně úrazů bez pracovní neschopnosti

• šetření pracovního úrazu

• informování rodinného příslušníka v případě závažného nebo smrtelného úrazu v souladu s GDPR

• informování zástupců zaměstnanců¹⁰ a poskytnutí součinnosti pro jejich vlastní šetření

• informování personálního oddělení o souvislosti pracovní neschopnosti s pracovním úrazem¹¹

• předání podkladů pověřené osobě pro včasné splnění oznamovací povinnosti a jejich aktualizaci – pokud vše nasvědčuje, že se jedná o pracovní úraz

• předání formulářů pojišťovny Kooperativa, a.s., poškozenému zaměstnanci

• přijetí nápravných opatření na pracovišti a jejich projednání se zástupci zaměstnanců

• po ukončení šetření projednání způsobu a výše odškodnění s poškozeným zaměstnancem (pozůstalými) a zástupci zaměstnanců

Vedoucí zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu předat pověřenému zaměstnanci veškeré podklady potřebné pro ohlášení, vyhotovení záznamu o pracovním úrazu a jeho aktualizaci, aby nedošlo k nesplnění zákonných lhůt vůči povinným orgánům, a průběžně s ním komunikovat. Vedoucí zaměstnanec je povinen průběžně informovat pověřeného zaměstnance o všech skutečnostech majících vliv na aktualizaci záznamu.

Pokud se stane úraz vedoucímu zaměstnanci, šetření vede zastupující zaměstnanec v součinnosti s OZO BOZP. Stejným způsobem bude zajištěno šetření pracovního úrazu v době nepřítomnosti vedoucího zaměstnance úseku.  

Pokud není možné pracovní úraz bezprostředně ohlásit¹² (např. odloučené pracoviště, práce u jiného zaměstnavatele, služební cesta, práce mimo běžné pracoviště, konec pracovní doby), je zraněný zaměstnanec nebo svědek úrazu povinen úraz oznámit bez zbytečného odkladu na uvedený kontaktní telefon, e-mail:

uveďte kontakt a ohlašovací pracoviště (dispečink, recepce, směnový mistr, apod.)

Kontaktní osoba je povinna:

• přijmout a zapsat hlášení úrazu

• zajistit první kroky šetření v rozsahu svých možností, příp. informovat poškozeného zaměstnance o dalším postupu

• předat bezodkladně informace vedoucímu zaměstnanci, který zajistí zahájení šetření

• kontaktní osoba je povinna současně informovat statutární orgán/ ředitele, pokud to situace vyžaduje (závažné/smrtelné úrazy)

• kontaktní osoba není odpovědná za proces šetření úrazu

Kontaktní osoby a kontakty pro ohlašování pracovních úrazů a jiných mimořádných událostí jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto vnitřního předpisu.

Každý vedoucí zaměstnanec, jehož podřízenému zaměstnanci se stal úraz, odpovídá za okamžité informování statutárního orgánu / ředitele zejména v případě:

• smrtelného pracovního úrazu

• závažného pracovního úrazu

• jakéhokoli pracovního úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, fyzické osoby nebo agenturního zaměstnance

• události, u níž je podezření na trestný čin

• ohlášení účasti PČR a SUIP na šetření

• v případech, kdy zároveň vznikla škoda na majetku zaměstnavatele nebo došlo k havárii s dopadem na životní prostředí

• lze očekávat významné ekonomické riziko (dlouhá neschopnost, trvalé následky, bolestné, věcné škody)

• může připadat v úvahu částečné či plné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele (závažné porušení BOZP zaměstnancem)

Včasné informování statutárního orgánu/ředitele je nezbytné pro splnění povinností zaměstnavatele vůči povinným orgánům a pro správné nastavení postupu šetření.

 NahoruOdpovědnost vedoucích zaměstnanců v případě pracovního úrazu agenturního zaměstnance

Každý vedoucí zaměstnanec, na jehož úseku se stal úraz zaměstnanci jiného zaměstnavatele, fyzické osobě nebo agenturnímu zaměstnanci, odpovídá za:

• bezodkladné informování zaměstnavatele, který zaměstnance vyslal nebo agentury práce¹³

• bezodkladné informování OZO BOZP, případně žádost o jeho součinnost

• bezodkladné informování statutárního orgánu/ředitele

• zápis úrazu do knihy úrazů v předepsaném rozsahu (uvést, že se jedná úraz zaměstnance jiného zaměstnavatele, příp. fyzické osoby nebo agenturního zaměstnance)

• bezodkladné informování zástupců zaměstnanců¹⁴ a poskytnutí součinnosti pro jejich vlastní šetření

• umožnění jinému zaměstnavateli nebo agentuře práce (příp. fyzické osobě) účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu

• spolupráci na šetření, příp. předání relevantních dokladů (za dodržení podmínek GDPR)

• přijetí nápravných opatření na pracovišti a jejich projednání se zástupci zaměstnanců

Pozn.: Uživatel agenturního zaměstnance nese plnou odpovědnost za BOZP na pracovišti. Pokud úraz vznikl v důsledku nedostatků u uživatele, může vzniknout regresní nárok ze strany pojišťovny nebo agentury. Záznam o pracovním úrazu agenturního zaměstnance vyhotovuje a zasílá agentura práce jako jeho zaměstnavatel. Uživatel, na jehož pracovišti k úrazu došlo, je povinen úraz bezodkladně ohlásit, provést prvotní šetření, vyhotovit zápis do knihy úrazů a poskytnout agentuře práce veškeré podklady a součinnost potřebnou k vypracování záznamu o pracovním úrazu. Odškodnění a komunikaci s pojišťovnou zajišťuje agentura práce. Jestliže agentura práce, která zaměstnance dočasně přidělila k výkonu práce u uživatele, uhradila zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u uživatele, má právo na náhradu této škody vůči tomuto uživateli, pokud se s uživatelem nedohodne jinak.¹⁵

 NahoruOdpovědnost zaměstnance a agenturního zaměstnance při vzniku pracovního úrazu

• neprodleně ohlásit svůj úraz nadřízenému zaměstnanci, včetně drobných úrazů

• neprodleně ohlásit pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby jehož byl svědkem

• neměnit stav pracoviště na místě události/úrazu

• podrobit se bezprostředně zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek

• účastnit se šetření úrazu a spolupracovat na jeho objasnění

Zaměstnanec má povinnost aktivně spolupracovat při šetření pracovního úrazu a jeho odškodňování. Dále plnit pokyny vedoucího zaměstnance a neohrozit zajištění důkazů potřebných pro objasnění příčin úrazu. Zaměstnanec je povinen poskytnout zaměstnavateli potřebnou součinnost při uplatňování nároků na odškodnění pracovního úrazu, zejména vyplnit a doložit požadované formuláře a podklady pojišťovny, u níž je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy.
Nesplnění této součinnosti může vést ke zdržení nebo znemožnění vyřízení jednotlivých náhrad.

Pokud není možné pracovní úraz bezprostředně ohlásit¹⁶ (např. odloučené pracoviště, práce u jiného zaměstnavatele, služební cesta, práce mimo běžné pracoviště, konec pracovní doby), je zraněný zaměstnanec nebo svědek úrazu povinen úraz oznámit bez zbytečného odkladu na ohlašovací pracoviště (kontaktní osobu):

uveďte kontakt a ohlašovací pracoviště (dispečink, recepce, směnový mistr, apod.)

 NahoruPovinnosti ohlašovacího pracoviště/ kontaktních osob

Kontaktní osoba je povinna:

• přijmout a zapsat hlášení úrazu

• zajistit první kroky šetření v rozsahu svých možností (příp. informovat poškozeného zaměstnance o dalším postupu)

• předat bezodkladně informace vedoucímu zaměstnanci, na jehož úseku se stal úraz

• kontaktní osoba je povinna současně informovat statutární orgán/ředitele, pokud to situace vyžaduje (závažné/smrtelné úrazy)

• kontaktní osoba není odpovědná za proces šetření úrazu

Kontaktní osoby a kontakty na ohlašovací pracoviště pro ohlašování pracovních úrazů a jiných mimořádných událostí jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto vnitřního předpisu.

 NahoruPostup šetření pracovního úrazu

Procesy při šetření a ohlašování pracovních úrazů jsou založeny na součinnosti více osob; každá z nich je povinna bezodkladně předat potřebné informace příslušnému vedoucímu zaměstnanci a pověřené osobě tak, aby byl zajištěn plynulý průběh všech povinností zaměstnavatele.

Zaměstnavatel šetří pracovní úraz prostřednictvím vedoucího zaměstnance, na jehož úseku k úrazu došlo, v součinnosti s OZO BOZP. Šetření probíhá:

• za účasti zraněného zaměstnance (pokud to jeho zdravotní stav dovoluje)

• za účasti svědků, pokud jsou k dispozici

• za účasti OZO BOZP

Pro účely šetření je nutné využít právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP a všechny dostupné prostředky, které mohou zaznamenat průběh události (např. zvukové a kamerové záznamy, technická data, datové archivy). Další podklady pro šetření jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto vnitřního předpisu.

V případě závažného nebo smrtelného úrazu stanoví kompetence k šetření, postupy a další náležitosti statutární orgán / ředitel.

Do doby řádného zdokumentování místa úrazu a souvisejících skutečností je zakázáno měnit stav pracoviště, kromě úkonů nezbytných k zajištění bezpečnosti a první pomoci!

Pokyny pro šetření pracovního úrazu:

• zajistěte místo proti změnám a ujistěte se, že nehrozí další riziko

• v případě smrtelných a závažných úrazů a úrazů s podezřením na trestný čin neměňte stav pracoviště bez konzultace s OZO BOZP, členy statutárního orgánu / ředitele do řádného – očekávejte zahájení šetření za přítomnosti SUIP a PČR (výjimkou jsou pouze úkony nutné k zajištění bezpečnosti)

• prohlédněte a popište místo úrazu, zajistěte jednoduchou fotodokumentaci (např. stav pracoviště, nastavení stroje, povrch, nepořádek, osvětlení, technická závada, kryt)

• promluvte se zraněným (pokud je to možné), zeptejte se na průběh – co dělal, co se stalo těsně před úrazem, jaké pomůcky používal, jaké měl OOPP, ...

• zaznamenejte svědky události (jména a kontakty), zjisti jejich verzi události

• zaznamenejte fakta a souvislosti – čas, místo a stručný popis toho, co se stalo, stav a použití OOPP

• pokud je to účelné, požádejte o data z archivů technických zařízení a kamerové záznamy¹⁸

• zaznamenejte, zda šlo o činnost související s náplní práce, pokynem vedoucího zaměstnance, technologickým postupem, MPBP nebo s další činností ve prospěch zaměstnavatele apod.

• sepište krátký zápis se zraněným zaměstnancem a svědky, který událost popisuje, příp. vlastní popis události

• zajistěte další relevantní důkazy pro pozdější šetření (zdravotní a odborná způsobilost, odpočinek před směnou, příkaz k jízdě, evidence OOPP, záznamy z docházky, ...)

• zjištěné skutečnosti a výpovědi poškozeného zaměstnance a svědků zpracujte do formuláře v příloze č.3 (prvotní záznam), který zároveň slouží jako podklad pro zápis do knihy úrazů a ohlášení pracovního úrazu zástupci zaměstnanců

 NahoruKniha úrazů

Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Totéž platí i v případě vyslání nebo dočasného přidělení zaměstnance a úrazu agenturního zaměstnance. (do knih úrazů zaznamenají oba zaměstnavatelé).

Kniha úrazů je vedena: v elektronické/listinné formě

Kniha úrazů je uložena/dostupnost:²⁰ místo uložení

Zápis do knihy úrazů a jejich změny může provádět²¹: jméno, příjmení a pracovní pozice

Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzenou kopii nebo výpis údajů o jeho úrazu z knihy úrazů. V případě smrtelného úrazu zaměstnavatel vydá tyto písemnosti rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost. Vše musí proběhnout bezodkladně a prokazatelným způsobem.

 NahoruRozhodnutí zaměstnavatele o pracovním úrazu

Zaměstnavatel jako jediný na základě výsledků šetření rozhoduje, zda úraz, který se stal zaměstnanci, je pracovní úrazem, a budou následovat kroky k jeho odškodnění. Rozhodnutí, zda se jedná o pracovní úraz, vydává zaměstnavatel po ukončení šetření prostřednictvím: statutárního orgánu/ ředitele nebo vedoucího zaměstnance.²²

Po vydání stanoviska o uznání či neuznání pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen o tom poškozeného zaměstnance prokazatelně informovat, včetně poučení o možnosti soudního přezkumu nesouhlasí-li zaměstnanec s výsledkem šetření nebo se stanovením míry zavinění.

V případě pracovních úrazů:

• s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (a nejedná se zároveň o úraz závažný nebo smrtelný)

• bez dočasné pracovní neschopnosti nebo s dočasnou pracovní neschopností nepřesahující 3 kalendářní dny

je rozhodování v rámci svěřené kompetence vedoucího zaměstnance, na jehož úseku se úraz stal, a to po ukončení šetření vedeného v součinnosti s OZO BOZP. Na tomto závěru musí být shoda.

V případě pracovních úrazů:

• smrtelný (úmrtí nejpozději do 1 roku od jeho vzniku)

• závažný (hospitalizace více než 5 po…