Potřeba tepla pro vytápění, ale i pro technologické procesy, provází
člověka jeho celým životem. Dnes je pro nás samozřejmostí otočit nebo stisknout
ovladač, abychom se ohřáli, nebo otočit kohoutkem, aby nám tekla teplá
voda.
Zdrojem tepla pro vytápění bytů nebo pracovních prostor jsou často
nízkotlaké kotle. Z důvodů své velikosti a znečistění, vesměs všechny byly na
pevná paliva, které bylo uskladněno, z důvodů snadného závozu, v suterénních
prostorách, se umisťovaly vždy do samostatných místností – kotelen. Většina
kotelen byla v nejnižších podlažích staveb. Teprve koncem minulého století, v
souvislosti s plynofikací, došlo k výraznému zmenšení rozměrů nízkotlakých
kotlů až k těm nejmenším, které se pohodlně a se vším potřebným zařízením
vejdou do kuchyňské linky. To umožnilo jejich umístění do menších prostor i v
jiných částech domu, event. i na střechu.
S výstavbou nových bytových domů se zvyšoval počet kotelen a
přibývalo úrazů, převážně smrtelných otrav kysličníkem uhelnatým, které byly
způsobeny nesprávným provedením kotelen a neznalostí obsluh jejich zařízení.
Český úřad bezpečnosti práce rozhodl o nutnosti stanovit základní požadavky na
umístění, provedení kotelen a kotlů a na jejich obsluhu a provoz. Od roku 1976
platila na našem území vyhláška pro nízkotlaké kotelny. S vývojem techniky v
oboru a zaváděním kapalných a následně plynných paliv a elektřiny pro účely
vytápění byla dvakrát nahrazena novou.
Dnes platnou je vyhláška č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti
práce v nízkotlakých kotelnách. Vyhláška se vztahuje na organizace a
fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost (viz ustanovení § 3 zák. č.
174/1968 Sb.) a na jejich pracovníky při projektování, zřizování, umístění
a provozu nízkotlakých kotelen (dále jen "kotelny“), se jmenovitým tepelným
výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých
tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW.
NahoruZákladní pojmy
Vyhláška stanoví pojmy, které jsou použity v dalším textu této
části.
Kotelna je objekt nebo část objektu, ve kterém je umístěn alespoň
jeden kotel:
-
parní s konstrukčním přetlakem do 0,05 MPa,
-
kapalinový s nejvyšší pracovní teplotou pracovní kapaliny
nepřevyšující teplotu bodu varu při přetlaku 0,05 MPa.
popřípadě další zařízení provozně související, přičemž nerozhoduje,
zda v jedné kotelně jsou kotle stejného typu.
V kotelně je umístěno kotelní zařízení, tj. technické zařízení k
výrobě páry nebo teplé vody, sestávající z kotle nebo několika kotlů a zařízení
potřebných pro provoz kotle nebo s provozem souvisejících.
Nízkotlakými kotli jsou:
-
parní kotle, v nichž se vyrábí pára o jmenovitém přetlaku
nejvýše 0,05 MPa spalováním pevných, kapalných nebo plynných paliv, případně
využitím elektrické energie
-
kapalinové kotle, v nichž se pracovní kapalina ohřívá nejvýše na
teplotu bodu varu při přetlaku 0,05 MPa spalováním pevných, kapalných nebo
plynných paliv, případně využitím elektrické energie.
Pro kapalinové kotle, v nichž je pracovní látkou voda, se používá
název teplovodní kotle.
Podle součtu výkonu všech kotlů je kotelnou:
-
I. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů
kotlů nad 3,5 MW;
-
II. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů
kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW;
-
III. kategorie kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň
jednoho kotle 50 kW a vyšším do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5
MW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW do
součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW;
Pro orientaci uvádíme stručný přehled…
