dnes je 29.3.2024

Input:

Intervence v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

19.1.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.5.3
Intervence v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

Úřad pro publikace Evropské unie

PŘEHLED DOKUMENTU

Nařízení Rady (EU) 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízení zavádí opatření ke snížení poptávky po elektřině a přerozdělování přebytků příjmů a zisků energetického sektoru mezi domácnosti a podniky s cílem zmírnit dopady rostoucích cen energie.

KLÍČOVÉ BODY

Snížení poptávky po elektřině

Nařízení stanovuje:

  • dobrovolný cíl snížit měsíční spotřebu elektřiny o 10 %,

  • povinný cíl snížit spotřebu elektřiny ve špičkách o 5 %.

Základem pro srovnání je průměrná spotřeba elektřiny v odpovídajících měsících období od listopadu do března v předchozích pěti letech.

Členské státy Evropské unie (EU) jsou odpovědné za následující.

  • Určení špičkových hodin odpovídajících minimálně 10 % všech hodin v období od 1. prosince 2022 do 31. března 2023, během nichž sníží poptávku.

  • Volba opatření, která přijmou ke snížení spotřeby a která:

    1. musí být jasně definovaná, transparentní, přiměřená, cílená, nediskriminační a ověřitelná,
    2. nesmí narušovat hospodářskou soutěž nebo řádné fungování trhu s elektřinou a
    3. nesmí bránit procesu nahrazování technologií využívajících fosilní paliva technologiemi využívajícími elektřinu.

Povinné omezení příjmů na trhu s energií

Tržní příjmy výrobců elektřiny s nízkými mezními náklady jsou omezeny na 180 EUR/MWh, aby se v případě extrémně vysokých cen plynu, které zvyšují náklady plynových elektráren, dočasně omezily mimořádné tržní příjmy výrobců elektřiny s nižšími mezními náklady. Tato úroveň má zachovat ziskovost provozovatelů a nebránit investicím do obnovitelných zdrojů energie. Vztahuje se na elektřinu vyrobenou z:

  • větru,

  • solární energie (tepelné a fotovoltaické),

  • geotermální energie,

  • vodní energie bez využití nádrží,

  • biomasy (kromě biometanu),

  • odpadu,

  • jaderné energie,

  • hnědého uhlí,

  • surových ropných produktů nebo

  • rašeliny.

Členské státy musí:

  • zajistit, aby se strop vztahoval na všechny příjmy, včetně příjmů zprostředkovatelů pracujících jménem výrobců,

  • zavést účinná opatření, která zabrání výrobcům obcházet tyto povinnosti, zejména pokud jsou kontrolováni nebo částečně vlastněni jinými podniky.

Za určitých okolností by se mohly uplatnit výjimky z uplatnění limitu, včetně:

  • demonstračních projektů,

  • výrobců s kapacitou nižší než 1 MW, u nichž by omezení mohlo vést ke značné administrativní zátěži,

  • elektřiny vyráběné v hybridních elektrárnách, které využívají i konvenční zdroje energie, kde hrozí zvýšení emisí CO2 a snížení výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Vnitrostátní krizová opatření

Členské státy mohou stanovit různé limity příjmů za účelem:

  • rozlišení mezi technologiemi,

  • uplatnění dalších omezení pro obchodníky s elektřinou,

  • uplatnění vyšších limitů na výrobce s investicemi a provozními náklady vyššími než 180 EUR/MWh nebo

  • zachování nebo zavedení vnitrostátních opatření k omezení příjmů výrobců vyrábějících elektřinu ze zdrojů, které nejsou uvedeny výše.

Členské státy mohou rovněž stanovit zvláštní strop pro tržní výnosy z prodeje elektřiny vyrobené z uhlí nebo z některých vodních elektráren, na které se nevztahuje výše uvedený seznam. Opatření:

  • musí být přiměřená a nediskriminační,

  • nesmí ohrozit investiční signály,

  • musí zajistit pokrytí investic a provozních nákladů,

  • nesmí narušovat fungování velkoobchodních trhů s elektřinou.

Členské státy musí zajistit, aby veškeré přebytečné příjmy plynoucí z omezení byly použity na financování cílené podpory konečných zákazníků elektřiny s cílem zmírnit dopad vysokých cen elektřiny. To může zahrnovat:

  • podporu snižování spotřeby elektřiny,

  • přímé převody na zákazníky, včetně snížení síťových tarifů,

  • kompenzace dodavatelům, kteří dodávají elektřinu zákazníkům pod úrovní nákladů, v návaznosti na vnitrostátní stanovení cen,

  • snížení cen elektřiny pro koncové zákazníky,

  • podporu investic zákazníků do dekarbonizačních technologií, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Členské státy s čistou závislostí na dovozu energie vyšší než 100 % musí do 1. prosince 2022 uzavřít dohodu o přiměřeném sdílení přebytečných příjmů s vyvážejícím členským státem. Podobné dohody

Nahrávám...
Nahrávám...