3.31.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění bezpečnosti provozu plynových zařízení - rozvody plynu
Ing. Anna Vágnerová
VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE UPRAVUJÍCÍ ODPOVĚDNOST ZA ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PROVOZU PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ - ROZVODY PLYNU
Zaměstnavatel........................( název organizace, sídlo, IČ )
zastoupený............................( jméno, funkce )
Odpovědnost za to, že provoz plynových zařízení - rozvodů plynu provozovaných v rámci organizace ................................................ (uvést název, případně organizační složku) bude pravidelně provozován, kontrolován a revidován v souladu s právními předpisy1), průvodní dokumentací výrobců2), místními provozními a bezpečnostními předpisy3) a v souladu s požadavky obsaženými v příslušné technické normě4), přenáším v souladu s Pracovním a Organizačním řádem ze dne ........... na ................ (jméno a funkce).
Aniž by byly dotčeny Vaše základní povinnosti dané § 302 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, případně pravomocí vyplývající z Organizačního řádu ze dne .......................a Pracovního řádu...............ze dne, stanovuji:
A) rozsah pravomocí spojených s touto odpovědností takto:
1. Vyžadovat od zaměstnance pověřeného úkoly v prevenci rizik5), informace o platných místních provozních a bezpečnostních předpisech.
2. Ustanovit jednoho, případně více revizních techniků plynových zařízení6), případně revize plynových zařízení zajišťovat dodavatelským způsobem7).
3. Ustanovit jednoho, případně více pracovníků, zodpovědných za provoz plynových zařízení, zajistit jejich zaškolení s ověřením znalostí a určit rozsah povinností ve vlastním organizačním statutu.
4. Ustanovit příslušný počet pracovníků pověřených obsluhou plynového zařízení s příslušnou kvalifikací.8)
5. Vyžadovat na vedoucích výrobních - provozních úseků součinnost nutnou k provádění pravidelných revizí a kontrol plynových zařízení, a to:
- zpřístupnění průvodní dokumentace9) plynových zařízení podléhající pravidelným revizím a provozní dokumentace10),
- vyžádání doprovodu odborně způsobilým zaměstnancem11), pověřeným obsluhou plynových zařízení,
6. Vyžadovat na vedoucích výrobních - provozních úseků, součinnost nutnou při provádění pravidelných kontrol a odstraňování zjištěných závad při revizích a kontrolách.
7. Z titulu funkce být neopominutelným účastníkem při tvorbě smluv, jejichž předmětem je montáž, oprava nebo údržba kotlů a zařízení, nebo zajištění periodických revizí.
8. Z titulu zastávané funkce vstupovat za účelem kontroly:
- do obchodního vztahu, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo údržba plynových zařízení12).
- do obchodního vztahu při dodavatelské činnosti revizí a kontrol plynových zařízení dle uzavřené smlouvy13).
9. Z titulu zastávané funkce:
- být neopominutelným účastníkem při přípravě smluv o kontrolní činnosti14) k provádění revizí a kontrol plynových zařízení15) dodavatelským způsobem,
- být neopominutelným účastníkem při přejímce dodávek děl, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo revize plynových zařízení.
B) rozsah povinností spojených touto odpovědností takto:
1. Ve spolupráci s vedoucími výrobních - provozních úseků vypracovat plány periodických revizí a kontrol plynových zařízení na období 6 let16) a provádět jejich pravidelnou aktualizaci.
2. Zajistit, aby kontrolní a revizní záznamy byly vedeny a uchovávány po stanovenou dobu a byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízení pracovní činnost i dozorovým a kontrolním orgánům17).
3. Kontrolovat plnění plánu revizí a kontrol podle bodu 1, a jejich výsledky, spolu s návrhy opatření, předkládat vedení organizace.
4. Provádět průběžnou kontrolu odstraňování závad zjištěných při periodických nebo mimořádných revizích a kontrolách plynových zařízení. Výsledky kontrol předkládat vedení organizace.
5. Průběžně s prováděním revizí a kontrol plynových zařízení a odstraňování zjištěných závad předkládat vedení organizace návrhy na zlepšení bezpečného a hospodárného provozu.
Vypracoval:............................... Schválil:...........................
V ............... dne........................
..................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Komentář:
Rozvoj plynových zařízení předpokládá i zvyšování nároků na jejich bezpečnost, a to již při výrobě, montáži, zkoušení, stejně tak i při provozu. Proto jsou stanoveny základní požadavky vyjadřující rizika a směry prevence u plynových zařízení, a to nařízením vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a souborem dalších platných předpisů.
ZÁKLADNÍ POJMY
Druhy a složení plynů:
Zemní plyn (naftový), je přírodní plyn doprovázející ropná ložiska nebo se vyskytuje v samostatných ložiscích Je bezbarvý, bez zápachu, lehčí než vzduch. Není jedovatý, ale pro výbušnost a nezapáchavost je nutno odorizovat, tj. dodávat umělý zápach. Zemní plyn obsahuje 88 - 97% obj. metanu, zbytek je CO2, N2 a další uhlovodíky.
Propan a butan řadíme mezi zkapalněné uhlovodíkové plyny. Jsou to směsi uhlovodíků získaných při zpracování ropy nebo dehtu. Jako kapalina se uchovávají a přepravují jen pod tlakem v kovových tlakových nádobách. Jsou bezbarvé, snadno těkající, specifického zápachu, dále jsou hořlavé a výbušné, těžší než vzduch a mají z uvedených plynů nejvyšší výhřevnost.
Svítiplyn, je vyráběn tlakovým zplyňováním uhlí nebo štěpením zemního plynu. Je lehčí než vzduch, obsahuje jedovatý oxid uhelnatý. Složení a vlastnosti svítiplynu jsou proměnlivé podle způsobu výroby.
Degazační plyn (zemní plyn karbonský), je plyn získávaný z ložisek černého uhlí ostravsko-karvinských dolů v rámci zvýšení bezpečnosti důlní činnosti.
Bioplyn (kalový plyn), vzniká působením bakterií na organickou hmotu v čistírnách odpadních vod, skládkách odpadu a speciálních výrobnách.
Kyslík je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, je nehořlavý, ale hoření silně podporuje. Při styku kyslíku s oleji a plastickými mazivy dochází k výbuchu. Ve vzduchu je obsaženo 21 % kyslíku, pro zdraví je nebezpečný pokles ve vzduchu pod 16 % obj. Relativní hustota je 1,1. V tom také spočívá jeho nebezpečnost, protože při úniku zůstává v úrovni terénu.
Termíny a definice:
Plynová zařízení - zařízení pro výrobu a úpravu plynů, skladování plynů, plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvod plynů a spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách, vypouštění hasebních plynů.
Plyn - látka, která je při 1,013 baru a 20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při teplotě 50 °C.
Kontrola plynového zařízení - posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá technickým požadavkům, požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany.
Revize plynového zařízení - celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, zkouškou, popř. i měřením, zjišťuje bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho části a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost pracovníků pověřených obsluhou.
Místní provozní řád - soubor technicko - organizačních opatření včetně bezpečnostních zásad k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu.
Obsluha - pracovní činnost zajišťující běžný provoz zařízení (např. uvádění do provozu).
Pracovník obsluhy (obsluhovatel) - pracovník určený provozovatelem zařízení k obsluze, který zodpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz zařízení.
Oprava - zásah do zařízení již postaveného a provozovaného, při kterém dochází k demontáži funkčních částí a který může vést ke změně technických hodnot vzhledem k původnímu stavu a ovlivnit bezpečnost provozu zařízení.
Montáž - sestavení zařízení do technologického celku z jednotlivých dílů zařízení podle technické dokumentace včetně provedení zkoušky zařízení a výchozí revize.
Vyhrazená plynová zařízení jsou dle NV č. 191/2022 Sb. rozdělena do těchto kategorií:
Zařízení:
A. pro výrobu a úpravu plynů
B. pro skladování plynů
C. plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny
D. pro zkapalňování a odpařování plynů
E. pro zvyšování a snižování tlaku plynů
F. pro rozvod plynů
G. pro spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách,
H. pro vypouštění hasebních plynů
Tento vnitřní předpis řeší problematiku skupiny F – rozvod plynů.
Zařízení pro rozvod plynů
Tímto zařízením se rozumí pevně smontované plynovody jako funkční celky, kterými jsou plyny dopravovány pomocí přetlaku, a to včetně armatur, odvodňovačů, regulátorů apod. Nejsou to však rozvody, které jsou součástí pracovních strojů a přístrojů, stejně tak ani rozvodná klimatizační zařízení, vzduchotechnické systémy, odtahy spalin apod.
Rozvody plynu
Podle funkčního účelu rozdělujeme rozvody plynu na:
První skupinu rozvodů plynu tvoří zařízení, která výhradně provozují plynárenské podniky. Jedná se o tranzitní soustavy, dálkovodní a městskou síť. Problematika těchto zařízení přesahuje rámec tohoto předpisu.
V dalším textu se zaměříme na problematiku průmyslových a domovních plynovodů.
Průmyslové plynovody
Průmyslovým plynovodem rozumíme část rozvodu plynu od hlavního uzávěru na konci přípojky plynárenského podniku nebo od hlavního uzávěru, případně předávacího místa vlastního zdroje organizace, k hlavním uzávěrům průmyslových plynových spotřebičů. Průmyslový plynovod může být vnější, tj. takový, kterým je rozváděn plyn mimo provozní budovy a vnitřní, kterým je rozváděn plyn v provozních budovách.
Plynovod sestává z potrubí a příslušenství. K potrubí patří vlastní potrubí, uzavírací armatury, odvodňovače, odvzdušňovací zařízení, kompenzátory, explozní klapky, přetlakové pojistky, regulační zařízení, čistící otvory, zátky, zařízení k ohřevu plynu, k měření teploty, přetlaku a množství plynu, izolační spoje a odorizátory.
Příslušenství plynovodu tvoří nosné konstrukce, konzole, sloupy, upevňovací zařízení k uložení potrubí, lávky, ochranné kryty, poklopy, šachty, kanály, ochranné trubky, čichačky, orientační a sdělovací zařízení a zařízení pro zajištění a ochranu potrubí.
Podle provozního přetlaku rozdělujeme průmyslové plynovody na:
nízkotlaké (NTL) - s provozním přetlakem do 5 kPa,
středotlaké (STL) - s provozním přetlakem nad 5 kPa do 0,4 MPa,
vysokotlaké (VTL) - s provozním přetlakem nad 0,4 MPa do 6 MPa.
Zásady pro provedení plynovodu
Při volbě dimenze plynovodu zohledňujeme:
-
hospodárnou rychlost proudění,
-
přípustnou ztrátu přetlaku,
-
rychlost proudění potřebnou k zachování průtočné způsobilosti potrubí.
Dále pak i zanášení potrubí během provozu a zajištění dostatečné rezervy pro výhledový odběr plynu.
Na bezpečnost plynovodů má vliv tepelná dilatace. Rozdíly způsobené teplotními vlivy u plynovodů vyrovnáváme pružným uložením potrubí pomocí oblouků a ohybů a kompenzátory.
Plynovodní potrubí zajišťujeme proti provoznímu zvýšení přetlaku nad dovolenou mez přetlakovými pojistkami.
Uzávěry plynovodu slouží k odpojování zejména celého plynovodu za výrobním zdrojem, regulační stanicí, k odpojování jednotlivých úseků, odboček pro provozovny, sekcí a skupin jednotlivých spotřebičů, čistících zařízení, zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynu, obtoků, měřících zařízení, odvodňovačů, explozních klapek a přetlakových pojistek. Uzávěrů použijeme i tam, kde je to nutné z provozních a bezpečnostních důvodů.
Hlavní uzávěr pro provozovny se umisťuje mimo budovu na přístupném místě a označuje se viditelnou tabulkou s nápisem "Hlavní uzávěr plynu".
Domovní plynovody
Domovním plynovodem rozumíme rozvod plynu začínající hlavním uzávěrem a končící uzávěry před spotřebiči. Část plynovodu, která je vedena v objektu svisle a prochází nejméně jedním podlažím nazýváme stoupacím vedením.
Domovní plynovody jsou plynovody ve stavbách pro bydlení, stavbách občanské vybavenosti (stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví, služby apod.) a v administrativních budovách.
Jejich nejvyšší provozní přetlak činí 5 kPa.
Na každém domovním plynovodu je instalován hlavní uzávěr plynu pro objekt.
Kromě hlavního uzávěru se na domovním plynovodu umisťují další uzávěry a to:
-
před každým stoupacím potrubím, je-li jich více než jedno,
-
před plynoměrem,
-
před regulátorem tlaku plynu,
-
před plynovým spotřebičem,
-
před místnostmi, kde je nebezpečí výbuchu plynu nebo požáru v důsledku činnosti, tam prováděné (např. laboratoř).
Prvořadým předpokladem z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu je funkčnost uzávěru. Před každým plynovým spotřebičem musí být instalován uzávěr v téže místnosti jako spotřebič
Základní povinnosti provozovatelů plynových zařízení.
Základní povinností provozovatelů plynových zařízení je povinnost provádění kontrol a revizí. Dalšími povinnostmi jsou:
-
zajišťovat montáž a opravy odborně způsobilými oprávněnými organizacemi,
-
pověřovat obsluhou plynového zařízení jen pracovníky odborně způsobilé,
-
do 1 měsíce od zahájení provozu zpracovat místní provozní řád podle dokladů v projektové dokumentaci, dodavatelské dokumentaci, podle návodu výrobce a s využitím zkušeností z provozu.
U těch zařízení, kde se pracuje s jedovatými a nedýchatelnými plyny, předem zajistit dýchací a oživovací techniku. V případě nutnosti, tj. havárie, poruchy, je povinen provozovatel zajistit protiplynovou nebo záchrannou službu.
O provozu plynových zařízení musí provozovatel vést předepsanou technickou dokumentaci, vést evidenci plynových zařízení a doklady, které jsou stanoveny předpisy a tyto řádně uschovávat. Například jsou to zprávy o revizích, protokoly o zkouškách, zápisy o kontrolách, revizní knihy apod.
Uživatelé plynových zařízení v obytných budovách jsou povinni při používání zachovávat potřebnou opatrnost, aby nedocházelo k ohrožení nebo škodám na zdraví a majetku, řídit se návodem výrobce pro používání a údržbu těchto zařízení.
Revize, kontroly a zkoušky provozovaných plynových zařízení.
Tyto povinnosti nařizuje provozovatelům zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Dále jsou požadavky rozpracovány v nařízení vlády č. 191/2022 Sb. o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.
Podle nařízení vlády je nutno rozlišit dva základní pojmy, a to revize výchozí a revize provozní.
Výchozí revize se provádí na každém zařízení před uvedením do provozu. Tuto revizi zajišťuje dodavatelská organizace, která musí vyhotovit zprávu o revizi, která je součástí dodávky zařízení. Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící spolehlivému a bezpečnému provozu.
Výchozí revizi plynového zařízení musí provozovatel uchovávat po celou dobu životnosti zařízení.
Provozní revize se provádí na všech zařízeních, která jsou v provozu. Dále se provozní revize provádí po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, která mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců.
Na zařízení, která jsou v provozu, se revize ve smyslu základní normy pro plynová zařízení ČSN 38 6405 provádí obvykle 1x za 3 roky dle §19, odst. 1) NV 191/2022 Sb. (pokud není místním provozním předpisem organizace, popř. jiným technickým předpisem stanoveno jinak). Revize musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve kterém proběhne její lhůta.
O provozní revizi je zpracována revizní zpráva, kde je uvedeno celkové zhodnocení zařízení, zda zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno dalšího provozu. V případě zjištěných závad stanoví revizní technik návrh opatření a lhůty odstranění zjištěných závad a nedostatků.
Pro provozovatele není pouze důležité mít provedení provozní revize, ale je velice důležité, aby byly odstraňovány závady ve lhůtách stanovených revizními techniky. Provozovatel je povinen dle §20 zákona 250/2021 Sb. odstraňovat závady ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz zjištěné při revizi. Jestli toto není provedeno lze konstatovat, že provozovatel provozuje zařízení, které neodpovídá bezpečnosti práce a technických zařízení, není dodržen stav technické prevence a nejsou respektována a vyhodnocena rizika možného dalšího provozu. Rovněž je důležité provádět revize související s provozem plynových zařízení, a to jsou revize elektrických zařízení a revize stavu kouřových cest.
Pro provádění provozních revizí je organizace, která zařízení provozuje, povinna vypracovat harmonogram nejméně na šestileté období a upravovat ho podle provozních zkušeností a technického stavu zařízení.
Kontrola zařízení. V mezidobí revizí se provádí u plynových zařízení kontrola ve smyslu NV. č 191/2022 Sb. Kontrola je posouzení stavu zařízení, nemusí ji provádět revizní technik jako u provozní revize, ale pracovník, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy a předpisy související a je…