dnes je 19.4.2024

Input:

Úvod

22.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

8.11.1
Úvod

Potřeba tepla pro vytápění, ale i pro technologické procesy, provází člověka jeho celým životem. Dnes je pro nás samozřejmostí otočit nebo stisknout ovladač, abychom se ohřáli, nebo otočit kohoutkem, aby nám tekla teplá voda.

Zdrojem tepla pro vytápění bytů nebo pracovních prostor jsou často nízkotlaké kotle. Z důvodů své velikosti a znečistění, vesměs všechny byly na pevná paliva, které bylo uskladněno, z důvodů snadného závozu, v suterénních prostorách, se umisťovaly vždy do samostatných místností – kotelen. Většina kotelen byla v nejnižších podlažích staveb. Teprve koncem minulého století, v souvislosti s plynofikací, došlo k výraznému zmenšení rozměrů nízkotlakých kotlů až k těm nejmenším, které se pohodlně a se vším potřebným zařízením vejdou do kuchyňské linky. To umožnilo jejich umístění do menších prostor i v jiných částech domu, event. i na střechu.

S výstavbou nových bytových domů se zvyšoval počet kotelen a přibývalo úrazů, převážně smrtelných otrav kysličníkem uhelnatým, které byly způsobeny nesprávným provedením kotelen a neznalostí obsluh jejich zařízení. Český úřad bezpečnosti práce rozhodl o nutnosti stanovit základní požadavky na umístění, provedení kotelen a kotlů a na jejich obsluhu a provoz. Od roku 1976 platila na našem území vyhláška pro nízkotlaké kotelny. S vývojem techniky v oboru a zaváděním kapalných a následně plynných paliv a elektřiny pro účely vytápění byla dvakrát nahrazena novou.

Dnes platnou je vyhláška č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. Vyhláška se vztahuje na organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost (viz ustanovení § 3 zák. č. 174/1968 Sb.) a na jejich pracovníky při projektování, zřizování, umístění a provozu nízkotlakých kotelen (dále jen "kotelny“), se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW.

Základní pojmy

Vyhláška stanoví pojmy, které jsou použity v dalším textu této části.

Kotelna je objekt nebo část objektu, ve kterém je umístěn alespoň jeden kotel:

  • parní s konstrukčním přetlakem do 0,05 MPa,

  • kapalinový s nejvyšší pracovní teplotou pracovní kapaliny nepřevyšující teplotu bodu varu při přetlaku 0,05 MPa.

popřípadě další zařízení provozně související, přičemž nerozhoduje, zda v jedné kotelně jsou kotle stejného typu.

V kotelně je umístěno kotelní zařízení, tj. technické zařízení k výrobě páry nebo teplé vody, sestávající z kotle nebo několika kotlů a zařízení potřebných pro provoz kotle nebo s provozem souvisejících.

Nízkotlakými kotli jsou:

  • parní kotle, v nichž se vyrábí pára o jmenovitém přetlaku nejvýše 0,05 MPa spalováním pevných, kapalných nebo plynných paliv, případně využitím elektrické energie

  • kapalinové kotle, v nichž se pracovní kapalina ohřívá nejvýše na teplotu bodu varu při přetlaku 0,05 MPa spalováním pevných, kapalných nebo plynných paliv, případně využitím elektrické energie.

Pro kapalinové kotle, v nichž je pracovní látkou voda, se používá název teplovodní kotle.

Podle součtu výkonu všech kotlů je kotelnou:

  • I. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW;

  • II. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW;

  • III. kategorie kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a vyšším do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů

Nahrávám...
Nahrávám...