dnes je 29.3.2024

Input:

Plynová zařízení: Školení obsluh a zajištění provozu plynových zařízení - Spotřebiče na plynná paliva

5.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.1
Plynová zařízení: Školení obsluh a zajištění provozu plynových zařízení – Spotřebiče na plynná paliva

František Cimbůrek

Rozvoj plynových zařízení předpokládá i zvyšování nároků na jejich bezpečnost, a to již při výrobě, montáži, zkoušení, stejně tak i při provozu. Proto jsou stanoveny základní požadavky vyjadřující rizika a směry prevence u plynových zařízení a to vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví podmínky k zajištění jejich bezpečnosti ve znění pozdějších změn.  

Vyhrazená plynová zařízení jsou podle vyhlášky ČUBP č. 21/1979 Sb. rozdělena do těchto kategorií: 

Zařízení:
A. pro výrobu a úpravu plynů
B. pro skladování a přepravu plynů
C. pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
D. pro zkapalňování a odpařování plynů
E. pro zvyšování a snižování tlaku plynů
F. pro rozvod plynů
G. pro spotřebu plynu spalováním 

Tento vnitřní předpis řeší problematiku skupiny G - pro spotřebu plynu spalováním.

Spotřebiče na plynná paliva 

Spotřebiče na plynná paliva jsou zařízení, ve kterých se za účelem získání tepelné energie spaluje jako palivo plyn. Podle účelu můžeme spotřebiče rozdělit na:

  • průmyslové pece osazené plynovými hořáky, u nichž je jmenovitý výkon vyšší než 50 kW,

  • lokální spotřebiče ( tj. spotřebiče k vytápění, tepelné úpravě pokrmů, ohřevu vody, chlazení apod. ) se jmenovitým výkonem nižším než 50 kW.

Průmyslové pece 

Pro projekci, konstrukci, výrobu, zkoušení, montáž, provoz, obsluhu, údržbu, zkoušky, revize, opravy a rekonstrukce průmyslových pecí platí ČSN 06 3003 a ČSN EN 746-2 .

Další podrobnosti pro projektování, stavbu, zkoušení, provoz a opravy průmyslových plynovodů řeší ČSN EN 15001-1

Připojování plynových pecí - se provádí na základě předem schválené technické dokumentace.

Přípojka plynu musí být před spotřebičem ukončena uzavírací armaturou, která slouží rovněž jako hlavní spotřebičový uzávěr plynu. V blízkosti hlavního uzávěru pro spotřebič musí být instalováno odvzdušňovací potrubí vyvedené mimo budovu. 

Jako mechanických uzávěrů na plynovodech je možno použít kohoutů, ventilů a šoupátek. Veškeré použité armatury musí odpovídat provoznímu přetlaku plynu a výrobcem určeny pro dopravované medium. 

Základní technické požadavky pro hořáky na plynná paliva pro použití v průmyslu jsou uvedena v ČSN 07 5801.

Automatika hořáku musí zajišťovat bezpečné a spolehlivé spouštění hořáku, přechod do provozního stavu, řízení a vypnutí podle stanoveného programu. Požadovaný sled jednotlivých operací musí být vzájemně blokován. 

Pro provoz plynových pecí platí veškeré platné předpisy, které se vztahují na plynová zařízení

Lokální plynové spotřebiče 

Lokální plynové spotřebiče se dělí na tři základní druhy:

Spotřebiče typu " A" - otevřené

Spotřebiče typu " B" - polootevřené

Spotřebiče typu " C" - uzavřené 

Plynové spotřebiče typu "A" 

Plynové spotřebiče typu " A " odebírají vzduch potřebný pro spalování z místnosti a jejich spaliny jsou volně šířeny do místnosti. Koncentrace škodlivin ze spalin je možné ředit větráním místnosti. Větrání místnosti může být zaručené nebo nezaručené. 

Zaručené větrání místnosti lze zajistit např. digestoří, kdy chod spotřebiče je možný pouze při jejím chodu, přičemž přívod vzduchu je přímo z vnějšího prostředí. 

Za nezaručené větrání místnosti se považuje větrání aerací, kdy se dvěma otvory do vnějšího prostředí vyměňuje vzduch z místnosti za vzduch čerstvý. Protože výměna vzduchu aerací závisí mj. na teplotách vnějšího i vnitřního vzduchu, resp. na rozdílu hustot, je jasné, že vlivem proměnlivosti teplot je intenzita větrání také proměnná. Když jsou teploty shodné, intenzita větrání je nulová. 

Za nezaručené větrání místnosti se považuje větrání oknem, které je obdobné jako větrání aerací.

Vyznačuje se však tím, že intenzita větrání není v praxi nulová. Důvodem je velká plocha okna, kterou se děje výměna vzduchu i při malých dynamických projevech vnějšího vzduchu. 

Plynové spotřebiče typu "A" jsou sporáky, vařiče, pečící trouby, malé ohřívače vody bez odvodu spalin do vnějšího prostředí apod. 

Plynové spotřebiče v provedení "A" je zakázáno umisťovat v koupelnách včetně sprchových koutů, na WC, skladišti potravin a v místnostech určených ke spaní. 

Nejmenší požadovaný objem místnosti je uveden v tabulkách normy TPG 704 01 - Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. 

Plynové spotřebiče typu "B" 

Plynové spotřebiče typu " B" odebírají spalovací vzduch z místnosti a jejich spaliny jsou odváděny komínem do vnějšího prostředí. Jsou to kotle a ohřívače vody, mají atmosférické hořáky a na vstupu spalin z kotle musí být proveden usměrňovač tahu (také méně přesně přerušovač tahu). Kotlem proudí spaliny tak, že pomocí vlastního kotlového tahu (neplést si s komínovým tahem), překonávají aerodynamický odpor kotle. Kotlový tah je vytvořen účinnou výškou kotle a rozdílem hustot spalin o teplotách na výstupu z kotle a na hořáku. 

Pro kotle typu " B" při provozu v omezeném prostoru (místnosti) musí být zajištěn přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin. Obě funkce musí zajistit komín svým účinným tahem, kterým se vytvoří podtlak v místnosti. V současnosti dodávané spotřebiče jsou vybaveny spalinovou pojistkou, která v případu úniku spalin do místnosti musí do 120 s spotřebič odstavit. Plně se ale spoléhat na tuto pojistku nelze .

Přívod spalovacího vzduchu musí být proveden vždy přímo z vnějšího prostředí. Buď neuzavíratelným otvorem ve vnější stěně místnosti s kotlem, nebo vzduchovodem z vnějšího prostředí ke kotli. 

Plynové spotřebiče typu "C" 

Plynové spotřebiče typu "C" mají přívod vzduchu a odvod spalin přímo do ovzduší nebo do systému určeného pro přívod vzduchu a odvádění spalin (společné komíny). 

Tyto spotřebiče lze umístit ve všech místnostech bez zřetele na jejich velikost a větrání místnosti. 

Základní povinnosti provozovatelů plynových zařízení

Základní povinností provozovatelů plynových zařízení je povinnost provádění kontrol a revizí. 

Dalšími povinnostmi jsou:

  • zajišťovat montáž a opravy odborně způsobilými oprávněnými organizacemi,

  • pověřovat obsluhou plynového zařízení jen pracovníky odborně způsobilé,

  • do 1 měsíce od zahájení provozu zpracovat místní provozní řád podle dokladů v projektové dokumentaci, dodavatelské dokumentaci, podle návodu výrobce a s využitím zkušeností z provozu. 

Montáž a opravy plynového zařízení

Montáž a opravy plynového zařízení mohou provádět pouze organizace a podnikající fyzické osoby, které mají oprávnění, případně osvědčení vydané Technickou inspekcí České republiky k výrobě, montážím, opravám, revizím a zkouškám vyhrazeného plynového zařízení. 

Odborná způsobilost pracovníků obsluhy

Pracovníci pověřeni obsluhou musí být jen osoby zdravotně způsobilé a starší 18 let. Provozovatelem musí být seznámeni s předpisy pro obsluhu (místním provozním řádem), se souvisejícími bezpečnostními předpisy a s požárním řádem, poplachovými směrnicemi a musí být zaškoleni v obsluze těchto zařízení. 

Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být provozovatelem přezkoušeni před komisí jednou za 3 roky. V minimálně tříčlenné komisi musí být zastoupen odborný pracovník z oboru plynových zařízení (revizní technik plynových zařízení). Viz § 5 vyhlášky č. 21/1979 Sb. 

Místní provozní řád

Místní provozní řád se dle ČSN 38 6405 zpracovává pro plynová zařízení s výkonem vyšším než 50 kW. 

Místní provozní řád zpracovává provozovatelská organizace nejpozději do jednoho měsíce od zahájení provozu. Při jeho zpracování se použijí podklady v projektové a dodavatelské dokumentaci, dále pak návody výrobce, zkušenosti z provozu, popř. se použije jiná technická a provozní dokumentace. 

V místním provozním řádu se stanoví i počet pracovníků obsluhy, nezbytné k bezpečné a spolehlivé obsluze zařízení, způsob zajištění obsluhy zařízení. 

Před schválením místního provozního řádu, jeho změn a doplňků se doporučuje jeho návrh projednat s revizním technikem plynového zařízení. 

Pracovníci obsluhy jsou povinni místní provozní řád ovládat, s jeho obsahem je provozovatelská organizace povinna prokazatelně seznámit. 

Domovní plynovody 

Domovním plynovodem rozumíme rozvod plynu začínající hlavním uzávěrem a končící uzávěry před spotřebiči. Část plynovodu, která je vedena v objektu svisle a prochází nejméně jedním podlažím, nazýváme stoupacím vedením. 

Domovní plynovody jsou plynovody ve stavbách pro bydlení, stavbách občanské vybavenosti (stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví, služby apod.) a v administrativních budovách. 

Jejich nejvyšší provozní přetlak činí 5 kPa.

Na každém domovním plynovodu je instalován hlavní uzávěr plynu pro objekt. 

Kromě hlavního uzávěru se na domovním plynovodu umisťují další uzávěry a to:

  • před každým stoupacím potrubím, je-li jich více než jedno,

  • před plynoměrem,

  • před regulátorem tlaku plynu,

  • před plynovým spotřebičem,

  • před místnostmi, kde je nebezpečí výbuchu plynu nebo požáru v

Nahrávám...
Nahrávám...