dnes je 28.6.2022

Input:

Jeřáby

27.7.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.5.3.2
Jeřáby

Ing. Pavel Krejcar

Používání jeřábů zahrnuje prakticky vše, co se s jeřáby nebo na jeřábech provádí a co je jeho výrobcem dovoleno nebo požadováno.

Provozní podmínky

Důležité jsou provozní podmínky, které zahrnují všechny požadavky při provozu nebo mimo provoz jeřábů, stanovené příslušnými předpisy, českým technickými normami a především návody a pokyny stanovenými jejich výrobcem. Podle provozu jeřábů se jedná zejména o omezení nosnosti, povolené rychlosti větru, za kterých je možno s jeřáby pracovat, o povolený počet současných pohybů, o omezení rychlosti zdvihu s ohledem na zatížení jeřábů, omezení použití s ohledem na polohy jeřábů a další případné požadavky vyplývající z provedení, vybavení, předpokládaného použití nebo jiných omezení specifikovaných výrobcem. Základním předpisem pro řešení problematiky bezpečného používání jeřábů je norma ČSN ISO 12480-1.

Provoz

Pro zajištění bezpečného provozu je nutno zpracovat systém bezpečné práce, který musí být dodržován při každé činnosti jeřábů, ať se jedná pouze o jednotlivý zdvih, nebo o skupinu opakujících se operací. Obdobně se postupuje, jsou-li jeřáby používány dočasně na stavbě, nebo jsou-li trvalou součástí objektů.

Požadavek na vytvoření systému bezpečné práce lze považovat za klíčový. Základním požadavkem je v rámci systému bezpečnosti práce vyřešit všechna nebezpečí, která se mohou při používání jeřábů vyskytnout. Systém bezpečné práce musí být vybudován pro konkrétní podmínky konkrétního zaměstnavatele.

Nebezpečí při provozu

Při opomenutí povinností plynoucích z předpisů mohou vniknout následující provozní nebezpečí na základě:

  • nevhodného navržení činnosti jeřábů
    Veškeré činnosti s jeřábem je nutno navrhnout tak, aby byly prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům. Některá nebezpečí jsou spojena přímo s provedením jeřábů a je povinností výrobce na ně upozornit v návodech pro bezpečné používání (tzv. zbytková rizika). Další nebezpečí pak přináší charakter pracoviště, kde jsou manipulace prováděny – jsou závislá na používané technologii manipulace, na charakteru pracoviště, jeho rozměrech, počtu zaměstnanců na něm a dalších.

  • nevhodného výběru, zajištění a použití jeřábů a jejich příslušenství
    Podle požadavků na konkrétní manipulaci je nutno posoudit vhodnost jeřábů, příslušenství pro zvedání, doplňkové vybavení jeřábů apod. – tj. provést výběr parametrů, charakteristik, provozních omezení z hlediska podmínek výrobce a dalších.

  • provádění nepovolených manipulací po celou dobu používání jeřábů
    Základní nedovolené manipulace, které mají obecnou platnost, jsou uvedeny v předpisech výrobců nebo v národní příloze ČSN ISO 12480-1. V systému bezpečnosti práce budou uvedeny další nedovolené manipulace pro danou činnost, které byly vytipovány na základě posouzení nebezpečí, plynoucí z konkrétních podmínek činnosti jeřábů na daném pracovišti, a které budou platit spolu se základními nepovolenými manipulacemi. Zejména s těmito odchylnými nedovolenými manipulacemi musejí být všichni, kterých se týkají, prokazatelně seznámeni.

Nebezpečné a zakázané manipulace

Nebezpečné a zakázané manipulace by vazač neměl nikdy provádět. Jedná se nejen o manipulace, které jsou zakázané příslušnými předpisy, ale i o manipulace, které se ukázaly jako nebezpečné na základě vzniku úrazů a havárií.

Jsou to:

  • přetěžování prostředků k vázání, zavěšování a uchopení břemen
    Nebezpečí vzniká, jsou-li tyto prostředky zatíženy těžšími břemeny, než je jejich nosnost pro daný způsob vázání.

  • použití nevhodných vázacích prostředků
    Prostředky k vázání bývají často poškozené, neoznačené nosností, neschválené a neodzkoušené.

  • zkracování vázacích prostředků uzlením nebo zkrucováním
    Vázací prostředky jsou vyráběny v širokém sortimentu, proto je třeba vybrat takové, které jsou pro danou manipulaci vhodné.

  • případy, kdy není respektováno, že do háků jeřábů je možno zavěšovat pouze vázací prostředky, které jsou potřebné k uvázání a přepravě břemene

  • křížení vázacích prostředků při vkládání do háků jeřábů
    Do háků jeřábů se zavěšují vázací prostředky, které jsou potřebné k uvázání a přepravě břemen.

  • vedení vázacích prostředků přes ostré hrany břemene
    Je třeba dát pod vázací prostředek v místě ostrých hran břemene podložky, jinak hrozí nebezpečí přetržení vázacího prostředku.

  • dynamických rázů při uvolnění břemen
    Jedná se o velmi nebezpečnou manipulaci, způsobující poškození jeřábů. Pokud nejsou jeřáby vybaveny přetěžovacím zařízením, nebo pokud není bezpečně známa síla potřebná k vytahování nebo odtrhování břemen, nesmějí být tato břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá.

  • násilného vytahování vázacích prostředků z pod ležících břemen
    Je třeba břemeno vždy usazovat na podložky tak, aby se daly vázací prostředky vytáhnout bez poškození. Násilným vytahováním může dojít k poškození břemene nebo k narušení jeho stability.

  • uvázání břemen v šikmém tahu, vláčení břemen, posouvání vozidel apod.
    Při zvednutí takto uvázaného břemene dochází k jeho zhoupnutí a tím k nebezpečí vzniku úrazu.

  • pádu materiálu z přeplněných dopravních beden, palet nebo roštů
    Při přeplňování beden, palet nebo roštů hrozí při jejich přepravě nebezpečí pádu navršeného materiálu přes okraj a zranění osob v blízkosti břemene.

  • jednostranné zavěšování břemen na dvojitý hák
    Břemeno může snadno vyklouznout a ohrozit vazače a další osoby.

  • spojování vazáků pomocí trubek, šroubů, smyček apod.
    Při přepravní manipulaci vlivem dynamických rázů může dojít k povolení provedených spojů a k pádu břemene.

  • najetí částí jeřábů do pevných překážek
    K tomuto může dojít při práci autojeřábu uvnitř objektu. Úkolem vazače nebo další osoby, naváděče, je sledovat pohybující se části jeřábů (např. špice výložníků, protizátěže), aby do něčeho nenarazily.

  • přepravování osob na břemeni
    Přeprava osob je dovolena pouze ve speciálních koších k tomu určených, při dodržování bezpečnostních opatření.

  • vyrovnávání nerovnovážné polohy břemene rukama vazače

  • přecházení a zdržování se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti
    Je třeba zabránit tomu, aby se v nebezpečné blízkosti přepravovaného břemene nacházely další osoby.

  • zavěšování břemene v době pracovních přestávek a po skončení práce
    Pokud nelze břemeno spustit z důvodu poruchy, nesmí se vazač z pracoviště vzdálit a musí zajistit, aby se nikdo pod břemenem nepohyboval a nezdržoval.

  • ukládání břemen na dopravní cestě, na kolejích a v jejich blízkosti, v blízkosti jeřábu

  • uvolnění zdvihových lan jeřábu
    Při spouštění a ukládání břemen nesmí dojít k uvolnění zdvihových lan jeřábu. Mohlo by dojít k jejich vysmeknutí z drážek bubnu nebo kladek a k jejich následnému poškození.

  • převrácení uložených břemen
    Přepravená a odvázaná břemena musejí stát bezpečně a stabilně. Je nutno počítat s tím, že na přepravené a uložené břemeno někdo poleze např. za účelem uvázání pro další přepravu.

Zajištění bezpečnosti jeřábů

Je samozřejmé, že provozovatel jeřábů svoji odpovědnost za jejich bezpečný provoz realizuje prostřednictvím pověřené osoby, která musí být vybavena takovými pravomocemi, aby zajistila realizaci fungování všech bezpečnostních systémů, zejména systému bezpečné práce. Nejčastější nebezpečí vznikají z:

  • neoznačení osob řídících pohyb jeřábů
    Osoba řídící pohyby jeřábů musí být pro jeřábníka snadno identifikovatelná, např. dobře viditelným pracovním oděvem charakteristické barvy, rádiovými signály apod.

  • nepoužívání osobních ochranných prostředků
    Druh ochranných prostředků a jejich provedení musí odpovídat charakteru pracoviště. Jedná se zejména o přilby, ochranné brýle, bezpečnostní postroje, bezpečnostní obuv a o prostředky na ochranu sluchu; u vazačů rukavice. Je nutno zajistit, aby všechny osoby obsluhující jeřáb byly seznámeny se správným používáním OOP a tyto následně používaly.

  • nezabezpečení přístupů a nouzových úniků
    Bezpečný přístup na jeřáby je nutno zajistit schodišti, žebříky, výtahy, plošinami, lávkami a dalšími; v místě nástupu na jeřáby musí být připevněna tabulka informující o způsobu nastupování na jeřáby. Pro nouzový únik mohou být kromě již vyjmenovaných prostředkům použita další technická zařízení, např. provazový žebřík, spouštěcí kabina, slaňovací zařízení. Bezpečný přístup a prostředky nouzového úniku je nutno udržovat v dobrém technickém stavu.
    Nutno respektovat, aby bez předchozího souhlasu jeřábníka nikdo na jeřáby nevstupoval nebo z nich nesestupoval se týká vymezeného prostoru. Pro zajištění přístupů na jeřáby v konkrétních podmínkách provozu a pracoviště je nutno mít vypracované podmínky, se kterými musejí být seznámeny všechny zainteresované osoby (jeřábníci, pracovníci servisu, oprav a údržby, pracovníci provádějící prohlídky, inspekce apod.), které jsou povinny pak užívat pouze určených přístupových cest a prostředků nouzového úniku. Dodržení těchto podmínek v provozu zajišťuje jeřábník. Nepostačuje mít v místě nástupu tabulku se zákazem vstupu na jeřáby (ČSN 27 0140, ČSN 73 5130); nutno umístit informativní tabulku popisující způsob bezpečného nastoupení na jeřáby.

  • nefunkčnosti diagramů nosnosti
    Diagramy nosností uvádí výrobce v návodech pro používání a patří k nejdůležitější informaci pro bezpečnou činnost jeřábníka. Vyjadřují změnu nosnosti jeřábů v závislosti na vyložení břemene, délce a poloze výložníku, výšce věže, poloze podpěr, počtu nosných průřezů lana, rychlostí zdvihu apod. Tyto diagramy musí mít k dispozici jeřábník na stanovišti obsluhy a jejich užití v praxi je jednou z nezbytných znalostí, které jeřábník prokazuje při ověřování odborné způsobilosti v souvislosti s vydáním oprávnění k činnosti.

Výběr jeřábů

Výběrem jeřábů se rozumí určení typu jeřábu, případně jeho příslušenství a vybavení pro konkrétní nasazení, a to jak pro nasazení krátkodobé (např. jeřáby mobilní), tak dlouhodobé (např. instalace mostového jeřábu ve výrobní hale). Pro výběr, jaké mají být jeřáby použity, jsou rozhodující nejen parametry břemene a zamýšlené manipulace, ale též podmínky na pracovišti, doba nasazení, podmínky pro montáž a demontáž a další.

Nebezpečí při výběru jeřábů

Kritéria, ke kterým je nutno přihlédnout, a nebezpečí, která z tohoto vznikají, jsou:

  • neznámá hmotnost, rozměry a charakteristika břemene
    Je nezbytné vědět předem, s jakými břemeny se bude manipulovat a dle této skutečnosti volit např. jeřáby s větší regulací pohybu, nožním dobrzďováním, se zvláštní výbavou a příslušenstvím apod.

  • nedodržení provozní rychlosti, vyložení, výšky zdvihu a rozsahu pohybů
    Provozní rychlost je rozhodující pro potřebu časového využití jeřábů. Požadavky na pracovní prostor jeřábů musejí odpovídat velikosti vyložení a výšce zdvihu. Rozmístění břemene v pracovním prostoru jeřábů musí odpovídat nosnosti jeřábů v závislosti na jejich vyložení. Při pokrytí pracovního prostoru je nutno respektovat rozsah jednotlivých pohybů jeřábů.

  • nerespektování počtu, frekvence a druhů manipulací
    Nutno dodržovat zejména počet cyklů a spektrum zatížení (viz též ČSN ISO 4301).

  • nedodržování celkové doby nasazení jeřábů a překračování doby očekávané životnosti trvale instalovaných jeřábů
    Celková doba nasazení jeřábů a jejich očekávané životnost při trvalém nasazení musí odpovídat nejen stáří jeřábů, ale též jejich skutečnému technickému stavu, a to i v souvislosti s výsledky zvláštního posouzení podle ČSN ISO 12482-1.

  • nevhodné a neodpovídající podmínky pracoviště, nedostatečná únosnost a nevhodné vlastnosti podloží, nevhodné vnější prostředí a stísněné prostorové podmínky planoucí z instalace jeřábů do stávajících budov
    Provedení jeřábů musí odpovídat podmínkám pracoviště. Nutno respektovat požadavky plynoucí např. z prostředí nadměrně vlhkého, výbušného, prašného. Tomu bývá většina jeřábů uzpůsobena již od výrobce. Obdobně při řešení jeřábových drah, při řešení vstupů a výstupů, průchozích lávek apod.

  • nesplnění podmínek pro volný prostor pro příjezdy, montáže, pojíždění, provoz a demontáže jeřábů
    Musejí být dodrženy požadavky stanovené výrobcem jeřábů v průvodní dokumentaci.

Nasazení jeřábů

Nasazení jeřábů se týká především podmínek nasazení mobilních a věžových jeřábů na staveništích. Při jejich nasazení je nutno vzít v úvahu všechny faktory, které mohou ovlivnit jejich bezpečný provoz.

Nebezpečí při nasazení jeřábů

Nebezpečí při nasazení jeřábů se vyskytují při:

  • nevhodných podmínkách ustavení a zakotvení jeřábů
    Pověřená osoba je povinna se přesvědčit, že únosnost půdy nebo jiného podkladu je taková, že snese zatížení od jeřábů. Tato osoba musí zjistit, zda v místech uvažovaného kotvení jeřábů a v celé délce jejich přejezdů s břemenem i bez břemene je dostatečně únosný terén a zda není v těchto místech únosnost snížena pod požadovanou hodnotu podzemním vedením, kanály, konstrukcemi apod. Únosnost terénu musí být větší, než je hodnota maximálního tlaku do podpěr (roznášecích desek) nebo kol jeřábů, který udává jejich výrobce. Pověřená osoba určuje místo pro nasazení jeřábů a trasy jejich pohybů po pracovištích. Hodnoty zatížení jeřábů při provozu, mimo provoz a při montáži a demontáži stanoví výrobce jeřábů nebo jiný subjekt zodpovědný za jejich projektování a konstrukci.

  • nebezpečných vlivech v blízkosti jeřábů, tj. např. práce v blízkosti objektů, vozidel a plavidel (z kterých se vykládá nebo do kterých se nakládá), v blízkosti prostorů, kde se pohybují osoby nebo v blízkosti veřejně přístupných ploch, cest, dálnic, železnic, vodních toků a dalších.
    Jedná se zejména o činnost mobilních a věžových jeřábů. Negativní vlivy je nutno vyloučit ještě před jejich nasazením, a to zajištěním specifického technického opatření nebo projednáním podmínek provozu s příslušnými orgány. Pokud je nezbytné, aby jeřáby v blízkosti výše uvedených objektů pracovaly, je nutno provést technická opatření (např. omezení pracovních rozsahů jeřábů pomocí koncových vypínačů, mechanických dorazů, zábran) a projednat s příslušnými orgány vytvoření takových podmínek, aby nebezpečí bylo minimalizováno.

  • nerespektování nadzemních elektrických vedení a kabelů
    Pracují-li jeřáby v blízkosti nadzemních elektrických vedení, musí pověřená osoba, jeřábník a ostatní osoby dodržovat následující opatření:

    • při práci v neznámém terénu zkontrolovat, zda v dané oblasti nejsou nadzemní elektrická vedení,

    • předpokládat, že všechny vodiče jsou pod proudem, pokud není prokázáno, že byly odpojeny,

    • s ohledem na provozní parametry jednotlivých jeřábů v souvislosti s možností jejich bezpečných provozních vzdáleností od elektrických vedení projednat jejich činnost vždy před zahájením prací s majitelem – provozovatelem elektrické sítě.

Břemeno ani žádné části jeřábů se nesmí dostat k elektrickým vodičům na vzdálenost kratší, než stanovuje ochranné pásmo elektrických vedení (viz požadavky zákona č. 458/2000 Sb.).

Provádění oprav, zkoušek a údržby

Osoby provádějící během zkoušek nebo údržby manipulaci s jeřáby musejí být kompetentní a být vyškoleny v ovládání jeřábů v rozsahu nezbytném pro bezpečné provádění svých činností. Přesnou specifikaci rozsahu jejich znalostí a dovedností stanoví příslušný odborný pracovník (např. revizní technik). Tyto osoby nemusejí vlastnit jeřábnický průkaz v plném rozsahu.

Při provádění kontrol, údržby nebo jiných prací na jeřábech je nutno tyto odstavit z provozu způsobem, který zajistí, že nedojde k ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví a majetku.

Toto je možno provést:

  • u malých a jednoduchých jeřábů, kde má jeřábník dostatečný výhled na všechny pohyblivé části, ústně (za předpokladu, že je jednoznačně pochopen všemi zaměstnanci),

  • uvětších a složitějších jeřábů odstavením z provozu odstraněním pojistek nebo jiným způsobem, a to dříve, než osoba, která bude práce provádět, k tomu dostane písemné povolení. Toto povolení obsahuje všechny údaje a informace k zajištění bezpečnosti při prováděných pracích.

Nedodržení všech výše uvedených požadavků přináší nebezpečí; je eliminováno striktním dodržováním výše stanoveného .

Manipulace s břemeny v

Nahrávám...
Nahrávám...